Třída Liuzzi

Třída Liuzzi
	Ponorka Reginaldo Giuliani napadená v Biskajském zálivu létajícím člunem Short Sunderland 10. perutě RAAF
Obecné informace
Uživatelé	Regia Marina; Kriegsmarine
Typ	ponorka
Lodě	4
Osud	ztraceny
Předchůdce	třída Brin
Nástupce	třída Marconi
Technické údaje
Výtlak	1148 t (na hladině); 1460 t (pod hladinou)
Délka	76,1 m
Šířka	6,98 m
Ponor	4,55 m
Pohon	2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost	18 uzlů (na hladině); 8 uzlů (pod hladinou)
Dosah	11 300 nám. mil při 8 uzlech (na hladině); 108 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou)
Posádka	58
Výzbroj	1× 100mm kanón; 4× 13,2mm kulomet (4×1); 8× 533mm torpédomet (12 torpéd)
Ostatní	operační hloubka ponoru 90 m

Třída Liuzzi byla třída oceánských ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1939–1943. Účastnily se bojů druhé světové války. Dvě byly ve válce ztraceny a dvě byly po italské kapitulaci zajaty Německem a zařazeny do Kriegsmarine. Později byly obě rovněž ztraceny.^[1]

Stavba

Ponorky představovaly zvětšenou verzi třídy Brin. Celkem byly postaveny čtyři ponorky této třídy. Jejich stavbu provedla italská loděnice Tosi v Tarentu. Do služby byly přijaty v letech 1939–1940.^[1]

Jednotky třídy Liuzzi:^[2]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámky
Alpino Bagnolini	1938	28. října 1939	prosinec 1939	Po italské kapitulaci byla dne 10. září 1943 v Bordeaux zajata Němci. Zařazena do německé Kriegsmarine jako UIT22. Později byla u Mysu Dobré naděje potopena hlídkovým hydroplánem PBY Catalina SAAF.
Reginaldo Giuliani	1939	3. prosince 1939	únor 1940	Po italské kapitulaci roku 1943 byla v Singapuru zajata Japonci. Zařazena do německé Kriegsmarine jako UIT23. Později byla v Malackém průlivu potopena britskou ponorkou HMS Tally-Ho.
Console Generale Liuzzi	1938	17. září 1939	listopad 1939	Dne 27. června 1940 jižně od Kréty potopena vlastní posádkou ve střetu s britskými torpédoborci HMS Dainty, HMS Defender a HMS Ilex.
Capitano Tarantini	1939	7. ledna 1940	březen 1940	Dne 15. prosince 1940 v Biskajském zálivu potopena britskou ponorkou HMS Thunderbolt.

Konstrukce

Ponorky nesly čtyři příďové a čtyři záďové 533mm torpédomety se zásobou 12 torpéd. Dále nesly jeden 100mm kanón a čtyři 13,2mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 2500 bhp a dva elektromotory Ansaldo o výkonu 1500 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů na hladině a 8 uzlů pod hladinou.^[1] Dosah byl 11 300 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 108 námořních mil při rychlosti 3 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.^[2]

Modifikace

Ponorky Alpino Bagnolini a Reginaldo Giuliani byly upraveny pro transport nákladu do Japonska a zpět.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 306. (anglicky)
↑ ^a ^b CONSOLE GENERALE LIUZZI large submarines (1939 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Seznam italských ponorek

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Liuzzi na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 306. (anglicky)

[nav-2] CONSOLE GENERALE LIUZZI large submarines (1939 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]