Třída Falster
| Třída Falster | |
|---|---|
 Møen (N82) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Dánské královské námořnictvo Turecké námořnictvo |
| Typ | minonoska |
| Lodě | 4 + 1 |
| Osud | vyřazeny |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1800 t (standardní) 1900 t (plný) |
| Délka | 77 m |
| Šířka | 12,5 m |
| Ponor | 4 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 17 uzlů |
| Dosah | 5820 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 120 |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón (1×2) 4× 20mm kanón až 400 min |
| Radar | CWS-2 MWS-1 IMWS-2 WM-46 |
Třída Falster byla třída minonosek dánského královského námořnictva. Postaveny byly čtyři jednotky této třídy, přičemž pátým plavidlem byla minonoska Nusret (110) postavená pro Turecko.[1] Dánské námořnictvo plavidla používalo i jako tendry a cvičné lodě. Vyřazeny byly v letech 2000–2004.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba třídy byla objednána v letech 1960–1962. Minonosky Falster a Møen postavila loděnice A/S Nakskov Skibsværft a minonosky Fyen, Sjælland a Nusret pak loděnice Frederikshavn Værft og Flydedok A/S.
Jednotky třídy Falster: [2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Falster (N80) | 1962 | 7. listopadu 1963 | vyřazena 2000[1] |
| Fyen (N81) | 1962 | 18. září 1963 | 1976 přestavěna na tendr pro ponorky a malé útočné čluny, později upravena pro výcvik poddůstojníků.[1] Vyřazena 2003.[2] |
| Møen (N82) | 1963 | 29. dubna 1964 | používána pro výcvik poddůstojníků.[1] Vyřazena 2004.[2] |
| Sjælland (N83) | 1963 | 7. července 1964 | vyřazena 2000[1] |
| Nusret (110) | vyřazena 2000[1] |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Trup plavidel byl postaven z oceli. Elektroniku tvořil letecký a námořní vyhledávací radar CWS-2, taktický radar MWS-1, navigační radar IMWS-2 a systém řízení palby WM-46. K vlastní obraně sloužl systém elektronického boje a dvě sady vrhačů klamných cílů.[1]
Až 400 námořních min mohlo být uloženo ve čtyřech řadách na záď plavidel.[1] Po dokončení lodě nesly výzbroj čtyř 40mm kanónů ve dvoudělových věžích. V roce 1986 byla výzbroj zesílena o čtyři 20mm protiletadlové kanóny Oerlikon.[2] Pohonný systém tvořily dva diesely General Motors o výkonnu 3580 kW, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost byla 17 uzlů[1] a dosah 5820 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Plavidla Fyen a Møen byly přestavěny na cvičné lodě s možností rychlé úpravy na minonosky v případě války. V rámci modernizace z let 1993–1994 lodě dostaly velitelský systém Terma TDS, zůstala jim pouze jedna věž se 76mm kanóny a jejich 20mm kanóny nahradily dvojitá postavení pro protiletadlové řízené střely Stinger.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Falster na Wikimedia Commons
