Třída Vidar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Vidar
Jotvingis (N42)
Jotvingis (N42)
Obecné informace
UživateléNorské královské námořnictvo
Litevské námořnictvo
Lotyšské námořnictvo
Typminonoska
Lodě2
Osudvyřazeny
PředchůdceOlav Tryggvason
Technické údaje
Výtlak1500 t (standardní)
1722 t (plný)
Délka64,8 m
Šířka12 m
Ponor4 m
Pohon2 diesely
Rychlost15 uzlů
Posádka50
Výzbroj2× 40mm kanón (2×1)
RadarTM 1226
SonarSQ3D

Třída Vidar jsou pobřežní minonosky postavené pro norské královské námořnictvo v době studené války. Sekundárně sloužily jako velitelské a podpůrné lodě. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Norsko obě vyřadilo, po jedné získala námořnictva Litvy a Lotyšska.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Obě postavila loděnice Mjellem & Karlsen v Bergenu.

Jednotky třídy Vidar:[1]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Osud
Vidar (N52) 18. května 1977 21. října 1977 Vyřazena, dne 27. června 2006 zařazena do litevského námořnictva jako Jotvingis (N42), aktivní.[2]
Vale (N53) 5. srpna 1977 10. února 1978 Vyřazena 2003, dne 27. ledna 2003 zařazena do lotyšského námořnictva jako Virsaitis (A53), aktivní.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Virsaitis (A53)

Elektroniku tvoří radar Decca TM 1226 a sonar SQ3D. Plavidla jsou vyzbrojena dvěma 40mm kanóny Bofors. Pojmou až 400 námořních min. Pohonný systém tvoří dva diesely Wichmann 7AX o výkonu 4200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Class Vidar [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. N42 Jotvingis Vidar [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. A Virsaitis Vidar [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]