Přeskočit na obsah

Třída Santa Fe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Santa Fe
ARA Santiago del Estero (S-2) a tři letouny Dewoitine D.21
ARA Santiago del Estero (S-2) a tři letouny Dewoitine D.21
Obecné informace
UživatelArgentinské námořnictvo
Typponorka
Lodě3
Osudvyřazeny
Nástupcetřída TR-1700
Technické údaje
Výtlak935 t (na hladině)
1155 t (pod hladinou)[1]
Délka69,2 m
Šířka6,68 m
Ponor5,05 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
3000 + 1400 hp
Rychlost17,5 uzlů (na hladině)
9 uzlů (pod hladinou)
Dosah7100 nám. mil při 8 uzlech
Posádka40
Výzbroj1× 102mm kanón
1× 37mm kanón
8× 533mm torpédomet

Třída Santa Fe (jinak též Tarantinos) byla třída ponorek argentinského námořnictva. Konstrukčně vycházela z italských ponorek třídy Settembrini. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Argentinské námořnictvo je provozovalo v letech 1933–1960. Všechny byly vyřazeny.[1]

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Stavba této třídy byla součástí desetiletého plánu na obnovu floty, schváleného roku 1926. Plán zahrnoval stavbu dvou těžkých křižníků třídy Veinticinco de Mayo, lehkého křižníku ARA La Argentina, dvanácti torpédoborců (z toho dvě jednotky španělské třídy Churruca, tři třídy Mendoza a sedm třídy Buenos Aires) a tří ponorek třídy Santa Fe. Ponorky vyvinula a postavila italská loděnice Tosi v Tarantu na základě italské třídy Settembrini. Objednány byly roku 1926. Do služby byly přijaty v roce 1933.[1]

Jednotky třídy Santa Fe:[1]

Santa Fe (S1) 1927 1931 1933 Vyřazena 1956.
Santiago del Estero (S2) 1932 1929 1933 Vyřazena 1959.
Salta (S3) 1927 1928 1933 Vyřazena 1960.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Santa Fe (S1)

Výzbroj tvořil jeden 102mm kanón, jeden 37mm kanón a osm 533mm torpédometů (čtyři příďové a čtyři záďové). Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 3000 hp a dva elektromotory o výkonu 1400 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,5 uzlu na hladině a 9 uzlů pod hladinou. Dosah byl 7100 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 80 námořních mil při rychlosti 4 uzlů pod hladinou.[1]

  1. a b c d e SANTA FÉ submarines (1933) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]