Třída Pattimura
| Třída Pattimura | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Indonéské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Nástupce | Třída Fatahilah |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 950 t (standardní) 1200 t (plný) |
| Délka | 82,4 m |
| Šířka | 10,4 m |
| Ponor | 2,7 m |
| Pohon | 3 diesely |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Posádka | 110 |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón (2×1) 1× 30mm kanón (1×2) 2× Hedgehog (2×1) 4× vrhač 1× skluzavka |
Třída Pattimura byla třída korvet indonéské námořnictva. Jednalo se o modifikaci italských korvet třídy Albatros, lišící se především dieselovým pohonem. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Vyřazeny byly v letech 1979 a 1984.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Třída byla navržena a postavena v italských loděnicích. Postaveny byly celkem dvě jednotky, jejichž kýly byly založeny roku 1956. Do služby byly přijaty v roce 1958.[1]
Jednotky třídy Pattimura:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Pattimura | 1956 | 1958 | vyřazena 1984 |
| Sultan Hasanudin | 1956 | 1958 | vyřazena 1979 |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavňová výzbroj se po dokončení skládala ze dvou 76mm kanónů v jednodělových věžích, 20mm dvoukanónu, dvou salvových vrhačů hlubinných pum Hegdehog, čtyř klasických vrhačů a dvou skluzavek hlubinných pum. Pohonný systém tvořily tři diesely Ansaldo FIAT o výkonu 6900 shp. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Během služby byly dosavadní zbraně nahrazeny sovětskými – dvěma 85mm kanóny, dvěma 25mm dvojkanóny a dvěma dvojitými 14,5mm kulomety.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.