Třída H (1916)
| Třída H | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Regia Marina |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 8 |
| Osud | 5 potopeno 3 vyřazeny |
| Předchůdce | třída F |
| Nástupce | třída N |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 364 t (na hladině) 434 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 45,8 m |
| Šířka | 4,7 m |
| Ponor | 3,8 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory |
| Rychlost | 13 uzlů (na hladině) 11 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 1600 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) |
| Posádka | 22 |
| Výzbroj | 4× 457mm torpédomet (6 torpéd) |
| Ostatní | hloubka ponoru 80 m |
Třída H byla třída ponorek Italského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jedna byla potopena za první a dvě za druhé světové války.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Ponorky představovaly derivát amerického Typu Holland 602. Pro italské námořnictvo je postavila kanadská loděnice Canadian Vickers v Montréalu.[2]
Jednotky třídy H:[2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|
| H-1 | 16. října 1916 | 1916 | Vyškrtnuta 1947. |
| H-2 | 19. října 1916 | 1916 | Vyškrtnuta 1947. |
| H-3 | 26. dubna 1917 | 1917 | Vyškrtnuta 1937. |
| H-4 | 17. dubna 1917 | 1917 | Vyškrtnuta 1947. |
| H-5 | 25. dubna 1917 | 1917 | Dne 16. dubna 1918 v Jaderském moři omylem torpédována a potopena britskou ponorkou HMS H-1. |
| H-6 | 23. dubna 1917 | 1917 | Dne 14. září 1943 byla po italské kapitulaci zajata Němci.[3] Roku 1944 potopena vlastní posádkou v Bonifaciu na Korsice. |
| H-7 | 24. května 1917 | 1917 | Vyškrtnuta 1930. |
| H-8 | 24. května 1917 | 1917 | Dne 5. června 1943 v La Spezia potopena letectvem. Po vyzvednutí sloužila jako plovoucí stanice pro dobíjení baterií. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorka nesly čtyři příďové 457mm torpédomety se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala třináct uzlů na hladině a jedenáct uzlů pod hladinou. Dosah byl 1600 námořních mil při rychlosti deset uzlů na hladině. Hloubka ponoru až osmdesát metrů.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1920 ponorky dostaly palubní kanón.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 92. (anglicky)
- ↑ a b c d Gardiner, 1985, s. 278.
- ↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 288. (anglicky)