Třída Gojunbong

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Třída Gojunbong
Tank K1 opouští výsadkovou loď
Tank K1 opouští výsadkovou loď
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Korejské republiky
Typ tanková výsadková loď
Lodě 4
Osud aktivní (2016)
Předchůdce LST-542 / třída Un Bong
Nástupce třída Cheon Wang Bong
Technické údaje
Výtlak 4300 t (plný)
Délka 112,5 m
Šířka 15,4 m
Ponor 3,1 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 16 uzlů
Dosah 4500 nám. mil 12 uzlech
Posádka 121
Výzbroj 1× 40mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)

Třída Gojunbong je třída tankových výsadkových lodí námořnictva Korejské republiky. Slouží k přepravě vojáků, vozidel a materiálu a jejich výsadku přímo na pobřeží. Celkem ji tvoří čtyři jednotky, postavené v průběhu 90. let v rámci modernizačního programu LST-I. Všechny jsou stále v aktivní službě. Vývoj typu dále pokračuje a do roku 2016 mají být do služby zařazeny další lodě třídy Cheon Wang Bong, vzniklé v rámci programu LST-II. Jejich kvalitativně vyšším doplňkem jsou vrtulníkové výsadkové lodě třídy Dokdo z programu LPX.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Vývoj tankových výsadkových lodí, které by nahradily z USA pocházející lodě typu LST, byl zahájen roku 1987 pod označením LST-I. Všechny čtyři jednotky postavila v letech 19911999 domácí loděnice Korea Tacoma (nyní Hanjin Heavy Industries)v Masanu. Pojmenovány jsou Gojunbong (LST-681), Birobong (LST-682), Hyangnobong (LST-683) a Seonginbong (LST-685).[1]

Jednotky třídy Gojunbong:[1]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Gojunbong (LST-681) 1991 24. března 1994[2] aktivní
Birobong (LST-682) 1995 1. prosince 1997[2] aktivní
Hyangnobong (LST-683) 1996 1999 aktivní
Seonginbong (LST-685) 1996 1999 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Porovnání velikosti výsadkové lodě Gojunbong s americkou výsadkovou lodí USS Essex

Konstrukce lodí je výrazně ovlivněna americkým typem LST-542. Vozidla mohou na palubu vjíždět pomocí ramp na přídi a na zádi. Doplňkovým výsadkovým prostředkem jsou čtyři čluny typu LCVP. Přepravní kapacita plavidel dovoluje naložit až 258 vojáků, 12 tanků K1, 14 obojživelných výsadkových vozidel a osm 2,5tunových nákladních vozidel. Výzbroj tvoří jeden 40mm a dva 20mm kanóny. Přistávací plocha na zádi umožňuje operace středního transportního vrtulníku. Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick 16 PA6V 280. Nejvyšší rychlost je 16 uzlů.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Go Jun Bong Class LST, South Korea [online]. Naval-technology.com [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Class HDL 4000 Landing Ship Tank [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]