Třída G (1912)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída G
Ponorka USS G-1 (SS-19½)
Ponorka USS G-1 (SS-19½)
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Spojených států amerických
Typponorka
Lodě4
Zahájení stavby1909–1911
Spuštění na vodu1911–1913
Uvedení do služby1912–1914
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída F
Nástupcetřída H

Třída G byla třída ponorek námořnictvo Spojených států amerických. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1912–1921. Ponorky G-1, G-2 a G-4 byly poslední ponorky amerického námořnictva, které používaly ke svému pohonu motory spalující benzín.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Zatímco do té doby postavené americké ponorky ponorky navrhla společnost Electric Boat Company, návrhy ponorek třídy G byly zadány jejím konkurentům. Do jedné třídy tak jsou řazeny ponorky odlišné konstrukce a od dvou různých konstruktérů. Zatímco G-1 až G-3 navrhl Simon Lake, ponorku G-4 navrhl Cesare Laurenti. Ponorky byly rozestavěny pod jmény Seal, Tuna, Turbot a Thrasher, ale 17. listopadu 1911 došlo k jejich přeznačení na G-1 až G-4.

Stavba ponorky G-1 byla schválena roku 1907 paralelně ke třem ponorkám třídy C (C-3 až C-5) a třem třídy třídy D. Protože se stavbou G-1 námořnictvo předtím nepočítalo, dostala jako jediná americká ponorka dělené trupové číslo (SS-19½), které bylo až později nahrazeno trupovým číslem (SS-20) od roku 1917 potopené ponorky USS F-1.[1] Stavbu G-1 proběhla v loděnici Newport News Shipbuilding CompanyNewport News ve Virginii jako subkontrakt společnosti Lake Torpedo Boat Company.

V roce 1908 byla schválena stavba ponorek G-2, kterou rovněž navrhl Simon Lake a G-4, navržené společností American Laurenti. V roce 1909 byla jako poslední objednána G-3, opět od společnosti Lake Torpedo Boat Company.[1] Stavba ponorek G-2 a G-3 byla zahájena v loděnici Lake Torpedo Boat Company v v BridgeportuConnecticutu, ale k dokončení musely být odtaženy do loděnice New York Navy Yard. Stavbu ponorky G-4 zajistila společnost William Cramp & Sons ve Filadelfii.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Ponorky byly přiřazeny k atlantickému loďstvu. V říjnu 1913 ponorka G-1 provedla ponor do hloubky 256 stop (78,3 m), což byl v té době nejhlubší ponor uskutečněný americkou ponorkou.[2]

V roce 1915 kontradmirál ve výslužbě Yates Stirling Jr. na základě inspekce ponorky G-1 došel k závěru, že ponorky třídy G mají zanedbatelnou bojovou hodnotu a měly by být používány pro experimentální a vědecké využití.[3] Ponorka G-1 byla po opravách přidělena jako školní loď do Naval Submarine Base New London, kde sloužila pro vzdělávání důstojníků a mužstva rostoucího ponorkového loďstva. Zde sloužila i k experimentálním účelům, zkouškám protiponorkových sítí a detektorových zařízení.[3] Podobný osud potkal i  ponorku G-2, která rovněž sloužila ke školícím a experimentálním účelům. Koncem července 1918 podnikala čtyřdenní hlídky v oblasti Block Islandu v reakci na výskyt německých ponorek.[4] Školním a experimentálním účelům posloužily také ponorky G-3 a G-4.

Na palubě ponorky G-2 došlo k nešťastné události v době, kdy už byla vyškrtnuta z námořního registru plavidel a měla posloužit jako cíl při zkoušce hlubinných náloží. Dne 30 července 1919 se ponorka G-2 náhle potopila. V tu dobu, na ní byla šestičlenná komise. Zachránila se jen polovina mužů. Vrak byl částečně vyzvednut v roce 1962.[4]

Postavené ponorky[editovat | editovat zdroj]

Ponorka USS G-1 (SS-19½)[5] USS G-2 (SS-27)[6] USS G-3 (SS-31)[7][8] USS G-4 (SS-26)[9]
Původní jméno Seal Tuna Turbot Thrasher
Fotografie
Navrženo společností Lake Torpedo Boat Company Lake Torpedo Boat Company Lake Torpedo Boat Company American Laurenti
Založení kýlu 2. února 1909 20. října 1909 30. března 1911 9. července 1910
Spuštěna na vodu 8. února 1911 10. ledna 1912 27. prosince 1913 15. srpna 1912
Přijata do služby 28. října 1912 1. prosince 1913 22. ledna 1914 22. ledna 1914
Vyškrtnuta z námořního registru 6. března 1920 2. dubna 1913 5. května 1919 5. září 1919
Osud Dne 21. června 1921 potopena jako cvičný cíl minolovkou USS Grebe (AM-43) Dne 30. července 1919 se potopila v kotvišti Sešrotována v roce 1922 Sešrotována v roce 1921
Pohon benzínový motor od White & Middleton Company o výkonu 1200 koňských sil (894 kW)

elektrické motory od Diehl Manufacturing Company, o výkonu 520 koňských sil (387 kW) pohánějící dva lodní šrouby

benzínový motor od White & Middleton Company o výkonu 1200 koňských sil (894 kW)

elektrické motory od Diehl Manufacturing Company o výkonu 520 koňských sil (387 kW) pohánějící dva lodní šrouby

dieselové motory Busch Sulzer Brothers Diesel Engine Company o výkonu 1200 koňských sil (894 kW)
elektrické motory od Diehl Manufacturing Company o výkonu 600 koňských sil (447 kW)
benzínové motory od Fiat Company o výkonu 1000 koňských sil (745,7 kW)
Elektromotory od Diehl Manufacture Company o výkonu 440 koňských sil (328,1 kW)
Počet členů posádky 26 24 24 26
Délka[m] 49 49 48 48
Šířka[m] 3,99 3,99 5,33 5,33
Ponor[m] 3,71 3,71 3,33 3,33
Výtlak na hladině [tun] 410 375 370 370
Výtlak pod hladinou [tun] 524 516 464 464
Rychlost na hladině [uzlů] 14 14 14 14
Rychlost pod hladinou [uzlů] 10 10 10,9 9,5
Výzbroj 6× 457mm torpédomet
2 torpédomety v trupu ponorky
4 torpédomety v nástavbě ponorky
6 torpéd
4× 457mm torpédomet
2 torpédomety v trupu ponorky
2 externí torpédomety (přídový a záďový)
4 torpéda
6× 457mm torpédomet
2 torpédomety v trupu ponorky
4 externí torpédomety (příďové a záďové)
10 torpéd
4× 457mm torpédomet
2 příďové a 2 záďové, všechny v trupu ponorky
8 torpéd

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 128. (anglicky) 
  2. USS G-1 [online]. NOAA Office of Ocean Exploration and Research, 2004-02-02 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. a b G-1 [online]. Naval History and Heritage Command, 2004-02-02 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. a b G-2 [online]. Naval History and Heritage Command, 2004-02-02 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. Seal / G-1 (SS-19½) [online]. NavSource [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  6. Tuna / G-2 (SS-27) [online]. NavSource [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  7. G-3 [online]. Naval History and Heritage Command, 2004-02-02 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  8. Turbot / G-3 (SS-31) [online]. NavSource [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. Thrasher / G-4 (SS-26) [online]. NavSource [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]