Třída Dolfijn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o nizozemské třídě ponorek. O třídě ponorek používaných izraelským námořnictvem pojednává článek Třída Dolphin.
Třída Dolfijn (Potvis)
Hr. Ms. Dolfijn
Hr. Ms. Dolfijn
Obecné informace
UživateléNizozemské královské námořnictvo
Typponorka
Lodě4
Osudvyřazeny
NástupceZwaardvis
Technické údaje
Výtlak1510 t (na hladině)
1830 t (pod hladinou)
Délka79,5 m
Šířka8,4 m
Ponor4,8 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
Rychlost14,5 uzlů (na hladině)
17 uzlů (pod hladinou)
Posádka67
Výzbroj8× 533mm torpédomet

Třída Dolfijn byla třída ponorek nizozemského královského námořnictva. Byly to první ponorky vyvinuté a postavené nizozemskými loděnicemi od konce druhé světové války.[1] Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Druhý pár je někdy považován za samostatnou třídu Potvis. Dolfjin byl vyřazen v roce 1985, Zeehond v roce 1995, Tonjin v roce 1991 a konečně Potvis v roce 1992. Ponorka Tonjin byla uchována jako součást námořního muzea v Den Helderu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Třída se skládala z jednotek Dolfjin (S 808), Zeehond (S 809), Potvis (S 804) a Tonjin (S 805), postavených loděnicí Rotterdamse Droogdok Maatschappij v Rotterdamu a zařazených do služby v letech 19601966.

Jednotky třídy Dolfijn:[1]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Dolfjin (S 808) 1954 20. května 1959 16. prosince 1960 Vyřazena.
Zeehond (S 809) 1954 20. února 1960 16. března 1961 Vyřazena.
Potvis (S 804) 1962 12. ledna 1965 2. listopadu 1965 Vyřazena.
Tonjin (S 805) 1962 14. června 1965 24. února 1966 Vyřazena.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Interiér ponorky Tonjin (S 805)

Tlakový trup tvořily tři válce. Dva níže položené ukrývaly pohonný systém, zatímco třetí válec nad nimi obsahoval velitelské stanoviště, prostory posádky, ovládání strojů i vlastní výzbroj. Tu tvořilo osm 533mm torpédometů. Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory. Lodní šrouby byly dva. Ponorky dosahovaly nejvyšší rychlosti 14,5 uzlu na hladině a 17 uzlů pod hladinou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dolfijn / Potvis [online]. Globalsecurity.org [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]