Přeskočit na obsah

Třída Chonburi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Chonburi
Obecné informace
UživatelThajské královské námořnictvo
Typhlídková loď
Lodě3
Osudaktivní (2019)
Nástupcetřída Ratcharit
Technické údaje
Výtlak420 t (stadardní)
450 t (plný)
Délka60,4 m
Šířka8,8 m
Ponor1,95 m
Pohon3 diesely
3 lodní šrouby
Rychlost29 uzlů
Dosah4600 nám. mil při 18 uzlech
Posádka49
Výzbroj2× 76mm kanón (2×1)
2× 40mm kanón (1×2)
2× 12,7mm kulomet (2×1)

Třída Chonburi je třída rychlých hlídkových lodí Thajského královského námořnictva. Tři jednotky této třídy byly pro Thajsko postaveny v Itálii. Všechny čluny jsou stále v aktivní službě.[1]

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Trojici útočných člunů této třídy postavila loděnice C.N. Breda v Maestre poblíž Benátek. Dvě jednotky byly objednány v roce 1979 a třetí kus v roce 1981.[2]

Jednotky třídy Chonburi:[1]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Chonburi (FAC 331) srpen 1981 7. června 1982 22. února 1983 aktivní
Songkla (FAC 332) září 1981 6. září 1982 16. července 1983 aktivní
Phuket (FAC 333) prosinec 1981 3. února 1983 13. ledna 1984 aktivní

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Plavidla mají ocelový trup a nástavbu ze slitin hliníku.[2] Hlavní výzbroj tvoří dva dvouúčelové 76mm kanóny OTO Melara Compact, umístěné v jedné dělové věži na přídi a druhé na zádi. V zadní části nástavby je též věž kompletu DARDO se dvěma 40mm kanóny. Výzbroj doplňují dva 12,7mm kulomety.[1] Pohonný systém tvoří tři diesely MTU 20V 539 TB92, každý o výkonu 4 225 hp, pohánějící tři lodní šrouby se stavitelnými lopatkami KaMeWa. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů[2] a autonomie 7 dnů.

  1. a b c Class Chonburi [online]. Worldwarships, rev. 2012-09-06 [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 149. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]