Třída Barceló
| Třída Barceló | |
|---|---|
 Cándido Pérez (P-16) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Španělské námořnictvo |
| Typ | hlídková loď |
| Lodě | 6 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Lazaga |
| Nástupce | třída Conajera |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 110 t (standardní) 134 t (plný) |
| Délka | 36,2 m |
| Šířka | 5,8 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Dosah | 1200 nám. mil při 16 uzlech |
| Posádka | 19 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1× 20mm kanón 2× 12,7mm kulomet |
| Radar | Raytheon 1220/6XB |
Třída Barceló byla třída hlídkových lodí postavených v druhé polovině 70. let pro Španělské námořnictvo na základě projektu FPB-36 německé loděnice Lürssen. Celkem bylo postaveno šest člunů této třídy.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plavidla této třídy byla navržena německou loděnicí Lürssen na základě její typové řady FPB-36 (číslo značí délku trupu v metrech). Šest plavidel této třídy bylo do služby přijato v letech 1976–1977. Zatímco prototyp postavila loděnice Lürssen ve Vegesacku, ostatní plavidla postavila španělská loděnice Empresa Nacional Bazan v La Carraca v Cádizu.[1]
Jednotky třídy Barceló:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Barceló (P11) | 1975 | 26. března 1976 | Vyřazena. |
| Laya (P12) | 1975 | 23. prosince 1976 | Vyřazena. |
| Javier Quiroga (P13) | 1975 | 1. dubna 1977 | Vyřazena 25. dubna 2005. |
| Ordóñez (P14) | 1976 | 7. června 1977 | Vyřazena. |
| Acevedo (P15) | 1976 | 14. července 1977 | Vyřazena. |
| Cándido Pérez (P16) | 1977 | 25. listopadu 1977 | Vyřazena. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Plavidla byla vybavena radarem Raytheon 1220/6XB. Výzbroj španělských člunů tvořil jeden 40mm kanón Bofors, jeden 20mm kanón Oerlikon a dva 12,7mm kulomety. V případě války bylo možné výzbroj posílit o dva jednohlavňové 533mm torpédomety.[2] Pohonný systém tvořily dva diesely Bazan-MTU 16V538 TB90, o celkovém výkonu 7300 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu. Dosah byl 1200 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Class Barcelo Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-16. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 173.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Barceló na Wikimedia Commons
