Svatojakubský mandát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Svatojakubský mandát bylo opatření krále Vladislava Jagellonského proti Jednotě bratrské. Původně bylo vyhlášeno na svatojakubském sněmu 25. července 1508 a následně jej 10. srpna král vydal mandátem. Přikazoval uzavření českobratrských sborů, pálení jejich knih a převod učitelů ke katolíkům. Habsburští panovníci potom mandát často obnovovali. Naposledy tak učinil roku 1602 Rudolf II., patrně na nátlak české katolické šlechty[1].

Text mandátu[editovat | editovat zdroj]

1. Nejprve, aby všickni sborové a schodové pikhartští, zjevní i tajní, zastaveni a zkaženi byli a osazeni lidmi věrnými; a jsú-li kostelové nebo klášterové, ježto by se v nich scházeli, aby zavřeni byli, tak aby všichni schodové zjevní, buď v těch místech, kdež se obyčej mají scházeti, ani také v nižádných domích a městech dopúštěni býti nemají na nižádném místě.

2. Všecka učení a psaní jejich bludóv, zjevná i tajná, mají zastavena býti a zkažena, knihy jeich všecky spáleny, tištěné i psané, a žádný pán, rytířský člověk i města těch kněh takových, traktátuov, psáti ani tisknúti pod sebú dopustiti nemá ani prodávati; a ktož by je přinesl kde a u něho by nalezeny byly, má skutečně trestán býti vedle uznání pánuov soudcí zemských.

3. Po tento den jim všecko posluhování a rozdávání, jakž je vedú, křtové i také oddávání zastavena býti mají a nikdež nemají dopúštěna býti; než s knězem se to říditi má s oboêi strany, kterúž by sobě oblíbili.

4. Všickni jejich učitelé a správce, ktož jim káží a ty bludy vedú a učí, ti také postaveni býti mají k nápravě před kněžstvem obojí strany. A ku kterékoli stran. přistúpí, té strany kněžstvem se zpravte a napravte, skutečně se toho hned dotýkajíc. Pakli by se tú nápravú zpraviti nechtěli, kteráž jim dána bude, tehdy v moc a trestání nejvyššímu panu purkrabí pražskému v královskú moc dáni býti mají a pan purkrabie se k nim zachovej podle naučení pánuov a vladyk soudu zemského jako o jinú věc, pokudž o tom krále jeho milosti zřízení ukazuje…

7. Obecný lid pikhartský ze všéch stavuov mají k nápravě a k přestání takového bludu vedeni knežstvem z obojí strany býti rozumně; a páni, vladyky, Pražané a jiná města mají fary kněžími osaditi a užitky od far kněžím pustiti; nemohú-li míti k kosteluom všem farářuo, nechť jeden farář drží far šest i více i méně, jak se to zřidetiti muož, a kté každé faře měj osadní své sepsány, a oni choďte na kázání a do kosteluo a kněžími se víře učte.

Podle MOLNÁR, Slovem obnovená[2].


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Janáček — Valdštejn a jeho doba; Nakladatelství Epocha, Praha 2003, str. 42
  2. MOLNÁR, Amedeo. Slovem obnovená. Praha: Kalich, 1977. S. 139-140.