Speleoalpinismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Speleoalpinismus vůbec není podzemní horolezectví, jak se horolezecká veřejnost mylně domnívá. Je to samostatná lezecká disciplína. Oproti klasickému horolezectví, kdy lezec vystupuje terénem a lano mu slouží jako jistící prvek, se při speleoalpinismu užívá lano jako výstupový, sestupový i jistící prvek, protože podzemní terén neumožňuje bezpečný výstup (sestup) klasickou horolezeckou technikou.

Druhým základním rozdílem mezi horolezectvím a speleoalpinismem je v charakteristice užívaných lan. Horolezecké lano musí být pevné, ale i dostatečně pružné, aby bezpečně utlumilo pád lezce. Lana pro speleoalpinismus musí být nejen pevná, ale hlavně však musí mít minimální průtažnost.

Rozhodující ale je rozdíl v pojetí celého počínání. Zatímco pro horolezce je lezení smyslem celé jeho aktivity, tedy cílem, pro speleologa je speleoalpinismus mnohdy jediným prostředkem ke zmáhání vertikálních úseků, aby mohl bádat dále v jeskyni.

V počátcích zkoumání přírodních podzemních prostor byly používány pevné nebo lanové žebříky, zahájením průmyslové výroby spolehlivých lan z chemických vláken (polyamid, polyester) zhruba v 60. letech 20. století umožnilo vznik nových speleoalpinistických lanových technik.

Speleoalpinismus bývá rovněž označován jako speleologická technika (takto byl definován v dnes již neplatné vyhlášce č. 324/1990 Sb.) nebo jednolanovou technikou (z anglického single rope technique).

Osobní výstroj[editovat | editovat zdroj]

Tuto osobní výstroj musí bezpodmínečně mít každý speleoalpinista tak, aby dokázal samostatně fungovat v rámci skupiny. Nestačí však výstroj pouze vlastnit, musí ji dokonale ovládat.

  • dva na sobě nezávislé zdroje světla
  • přilba s podbradním páskem a trojbodovým upínáním
  • bederní úvaz se sníženým těžištěm a centrální maticovou karabinou
  • hrudní úvaz s trojúhelníkovou maticovou karabinou nebo tzv. "kšandy" (ypsilonka) pro držení hrudního blokantu
  • dvě odsedací smyčky (jedna kratší a jedna delší)
  • jedna odsedací smyčka propojující hrudní blokant s postrojem
  • ruční blokant s malou maticovou karabinkou a stoupací smyčkou
  • hrudní blokant
  • slaňovací brzda (buď samosvorná, nebo tzv. bugatka. Nikdy ne slaňovací osma!!!)
  • malá osobní kladka
  • pět karabin s pojistkou zámku, nejlépe oválného tvaru (1 - ruční blokant, 2,3 - odsedací smyčky, 4 - slaňovací brzda, 5 - osobní kladka)
  • nůž (v pevném pouzdře nebo otevíratelný jednou rukou)
  • vak na vybavení

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]