Sefardští Židé: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Vyprázdnění stránky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox etnické skupiny
|image = <div style="margin-top:1px; margin-bottom:1px;"><div style="background-color:#fee8ab"><small>
1. řada: [[Maimonides]] • [[Isaac Abrabanel]] • [[Baruch Spinoza]]<br />[[David Nieto]] • [[Daniel Mendoza]] • [[David Ricardo]]<br />
2. řada: [[Moses Montefiore]] • [[Benjamin Disraeli]]<br />[[Sabato Morais]] • [[Emma Lazarus]] • [[Benjamin N. Cardozo|Benjamin Cardozo]]<br />[[David de Sola Pool]]<br />
3. řada: [[Basil Henriques]] • [[Pierre Mendès-France]] • [[Sam Costa]]<br />[[Jacques Derrida]] • [[Šlomo Amar]] • [[Hank Azaria]]</small>
| skupina = Sfaradim (Sefardové)<br />יהדות ספרד (Jahadut Sfarad)
| populace = 1,5 - 2 miliony (odhad)<br /><small>více než 20% celosvětového židovstva</small>
| region1 = {{flagicon|Izrael}} [[Izrael]]
| pop1 = 673 000-725 000
| region2 = {{flagicon|Francie}} [[Francie]]
| pop2 = 310 000-350 000
| region3 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké]]
| pop3 = 50 000-80 000
| region4 = {{flagicon|Argentina}} [[Argentina]]
| pop4 = 37 500-60 000
| region5 = {{flagicon|Kanada}} [[Kanada]]
| pop5 = 30 000-60 000
| region6 = {{flagicon|Brazílie}} [[Brazílie]]
| pop6 = 20 000-60 000
| region7 = {{flagicon|Turecko}} [[Turecko]]
| pop7 = 25 000-30 000
| region8 = {{flagicon|Španělsko}} [[Španělsko]]
| pop8 = 12 000
| region9 = {{flagicon|Řecko}} [[Řecko]]
| pop9 = > 8 500
| region10 = {{flagicon|Maroko}} [[Maroko]]
| pop10 = 5 500
| region11 = {{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko]]
| pop11 = 5 000
| region12 = {{flagicon|Kolumbie}} [[Kolumbie]]
| pop12 = <5 000
| region13 = {{flagicon|Guatemala}} [[Guatemala]]
| pop13 = 1 200
| region14 = {{flagicon|Kuba}} [[Kuba]]
| pop14 = 3 500
| region15 = {{flagicon|Tunisko}} [[Tunisko]]
| pop15 = 2000
| region16 = {{flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]]
| pop16 = 1 000
| region17 = {{flagicon|Portugalsko}} [[Portugalsko]]
| pop17 = 500
| region18 = {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]]
| pop18 = 500
| region19 = {{flagicon|Itálie}} [[Itálie]]
| pop19 = neznámá
| region20 = {{flagicon|Mexiko}} [[Mexiko]]
| pop20 = neznámá
| jazyky = [[hebrejština]], [[ladino]], [[judeo-portugalština]], [[katalánština]], [[šuadit]], místní jazyky
| nabozenstvi = [[judaismus]]
| pribuzni = [[Aškenazim]], [[Mizrachi]]
| poznamky =
}}
Jako '''Sfaradim''' (nebo také '''Sefardé''' či '''Sefardové''', [[hebrejština|hebrejsky]] '''ספרדים''', sg ספרדי) se obecně označují [[Židé]] a potomci Židů, žijící až do roku [[1492]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a poté v oblasti [[Středomoří]], [[Balkán]]u, [[Orient]]u, ale také v některých [[Evropa|evropských]] zemích, např. [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Často je tento termín chybně používán jako označení všech ne-[[aškenazim|aškenázských]] Židů. Sefardští Židé tvoří zhruba deset procent<ref>RNDr. Nidal Saleh, CSc.: ''Nedotknutelní'', str. 13</ref> soudobé světové židovské populace. Jsou koncentrováni především v [[Izrael]]i, významná komunita žije také ve [[Francie|Francii]] (potomci emigrantů z francouzského [[Alžírsko|Alžírska]]). Další centra jsou v severní a jižní [[Amerika|Americe]] a malé zbytky populace stále přežívají v „původních“ sefardských zemích. Mezi sefardské židy jsou někdy také započítáváni i Židé pocházející z [[arab]]ských zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]] (kromě [[Jemen]]u). Tito Židé sami sebe nazývají '''[[Mizrachim]]''' (hebrejsky: מזרחים, ''východní'') a často jsou od ostatní sefardské populace oddělováni, neboť tvoří vlastní svébytnou kulturní skupinu uvnitř [[judaismus|judaismu]] a židovského národa.

== Původ jména ==
honnměě aaaaaaa

== Dějiny sefardské diaspory ==
=== Španělsko (do roku 1492) ===
{{viz též|Židé ve Španělsku}}
[[Soubor:Tolede.Santa Maria la Blanca.intérieur2.JPG|thumb|left|Interiér synagogy v [[Toledo|Toledu]], postavená na přelomu 12. a 13. století]]
Podle legend byli Židé na pyrenejském poloostrově již za časů krále [[Šalamoun]]a, pravdou je, že židovské osídlení je v těchto místech velmi staré. Židé v Hispánii určitě žili v dobách [[Římská říše|římské]] nadvlády a následně i v dobách vlády [[Vizigóti|Vizigótů]]. Původně měli status svobodného národa. Situace se začala zhoršovat s přijetím [[křesťanství]] ve Vizigótské říši a nakonec se zcela změnila v neprospěch Židů, kteří žili ve Španělsku ve stejných podmínkách, jako Židé v ostatních křesťanských zemích. Toto období skončilo roku [[711]], kdy bylo území Vizigótské říše dobyto muslimy a nastolena [[islám]]ská nadvláda. Během této doby byla Židům většinou zaručována veškerá práva, včetně práva vykonávat hrdelní rozsudky a zastávají řadu funkcí ve státní správě. Do maurské [[Andalusie]] se stěhovalo množství Židů z východu ([[Babylónie]], severní [[Afrika]], [[Kairuán]]) i z Evropy. Díky tomu se sefardské židovstvo stalo vůdčím prvkem ve vývoji židovského náboženského myšlení a kultury v raném [[středověk]]u. V roce 1148 se k moci dostala berberská dynastie Almohadů, která pronásledovala všechno nemuslimské obyvatelstvo. Řada Židů byla tehdy nucena ze Španělska odejít (mezi jinými např. [[Maimonides]]). Část židovské populace uprchla do křesťanské části Španělska, kde mohli ještě nějakou dobu působit takřka bez omezení. Roku 1391 však již téměř celé Španělsko bylo dobyto křesťany, a křesťanští králové již proto tolik nepotřebovali od Židů peníze, a tak Židé začali být nuceni ke konverzi ke křesťanství nebo k opuštění země. Vše vyvrcholilo pádem [[Granada|Granady]] roku 1492.

=== Po roce 1492 ===
V roce [[1492]] po dokončené [[Reconquista|reconquistě]] byli Židé ze Španělska a následně i [[Portugalsko|Portugalska]] vypovězeni. Řada Židů ve Španělsku zůstala, především jako konvertité ke křesťanství (z nichž řada praktikovala křesťanství pouze zdánlivě a doma stále udržovala židovské zvyky). Těmto konvertitům se hebrejsky říká ''Anusim'' (dosl. donucení), byli také nazýváni ''Conversos'' (konvertité), ve světě jsou ale známí pod španělským hanlivým označením ''Marranos'' (prasata), které jim bylo dáno během působení [[inkvizice]]. Drtivá většina Židů volila odchod, ať už do severní Afriky, především do oblasti dnešního [[Maroko|Maroka]], nebo do [[Palestina|Palestiny]], [[Řecko|Řecka]] a na [[Balkán]] (tehdy pod vládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]]) S sebou si nesli svůj vlastní jazyk, směsici středověké španělštiny a hebrejštiny - [[ladino]],<ref>PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. S. 201-202.</ref> dále vlastní [[liturgie|liturgický]] ritus ([[nosach]]) a [[sefardská výslovnost hebrejštiny|výslovnost hebrejštiny]], která dala základ pozdější výslovnosti moderní hebrejštiny (ivrit).

Podle některých historických odhadů opustilo tehdy Španělsko 150<ref name="Artera">ARTERA, Antonio Ubieto a kol. ''Dějiny Španělska''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-117-4. Str. 200.</ref> až 250 tisíc lidí,<ref>Encyclopedia Judaica, heslo Sephardim</ref> asi 50&nbsp;000 dalších se raději nechalo pokřtít.<ref name="Artera"/> Podle tradice byl vypovídací edikt vydán na [[Tiš'a be-Av|9. dne měsíce avu]] a mezi tehdejším židovstvem byl chápán zánik maursko-židovské kultury ve Španělsku jako naprostá katastrofa srovnatelná s porážkou starověkých židovských protiřímských povstání.

Množství Židů-marranů odcházelo též do zámořských kolonií Španělska a Portugalska jako námořníci a kolonizátoři, neboť moc inkvizice byla za oceánem mnohem menší. Sefardé se tak stali prvními židovskými obyvateli [[Amerika|Ameriky]]. V roce 1654 založilo 23 sefardských uprchlíků první [[synagoga|synagogu]].

=== Ústup sefardské populace ===
Zatímco ve 12. století a ve staletích následujících tvořili sefardští Židé až 80% židovské populace, na sklonku 17. století se situace začala vychylovat ve prospěch Aškenázů. Sefardské komunity v Americe byly přečísleny a často asimilovány mnohem většími komunitami aškenázskými. Výjimkou byly arabské země a země pod muslimskou nadvládou, kde bylo postavení Sefardů většinou velmi silné, a to jak počtem, tak i ekonomicky. S nástupem kolonizace muslimských zemí Evropany se maročtí, alžírští a tunisští Židé stali vítanými prostředníky mezi kolonozátory a domorodými vládci, díky své jazykové vybavenosti a také kontaktům v Evropě. Navíc francouzská okupace Alžíru a Tuniska garantovala Židům plná práva, což vedlo k několika nepokojům ze strany arabského obyvatelstva. Největším populačním centrem Sefardů zůstávala Osmanská říše a zvláště pak [[Soluň]].

=== Po 1. světové válce ===
Zánikem Osmanské říše zanikl i dosavadní největší domov sefardských Židů. Nové [[Turecko]] bylo založeno na linii striktně nacionální, stejně tak i Řecko. V obou zemích se situace Židů začala zhoršovat a volili raději emigraci, především pak do Latinské Ameriky a západní Evropy. V době těsně před vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]] tvořili Sefardé necelých 10% z celkové šestnáctimilionové židovské populace.

=== Holocaust ===
{{Viz též|Holokaust}}
Během holokaustu byla vyvražděna téměř celá sefardská komunita v Nizozemí, dále v Řecku a zbývající komunita v Soluni. Podobně ve spolupráci s pro-nacistickými kruhy v [[Srbsko|Srbsku]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]] byla vyvražděna většina Židů na území [[Jugoslávie]]. Opačný případ nastal v [[Bulharsko|Bulharsku]], které Židy vydat odmítlo a téměř celá židovská komunita emigrovala po válce do [[Britský mandát Palestina|Palestiny]]. V Itálii došlo k deportacím a k vraždění Židů i přes nesouhlas velké části obyvatelstva, především po kapitulaci [[Itálie]] a ovládnutí severní Itálie [[Německo|Německem]].

=== Po 2. světové válce ===
Po holocaustu směřovala velká část sefardské diaspory do [[Izrael]]e, významná část, především severoafrických Židů, emigrovala do [[Francie]] a [[Spojené království|Velké Británie]]. Společně s ''Mizrachim'' tvoří dnes Sefardé více než 50% židovské populace Izraele. Nejvyšší náboženskou autoritou sefardských Židů v Izraeli je vrchní sefardský rabinát Izraele. Vrchní sefardský rabín Izraele je nazýván ''Rišon le-Cijon'' (První na Sionu). Kromě rabinátu funguje v Izraeli i sefardská politická strana [[Šas]].

== Kultura sefardského židovstva ==
Z prostředí sefardské diaspory vzešla řada význačných osobností židovské i světové kultury. Za nejvýznamnějšího příslušníka sefardského židovstva je pokládán filozof a [[halacha|halachický kodifikátor]] a komentátor '''[[Maimonides]]''', společně s ním také [[Jicchak Al-Fásí]], komentátor Talmudu, a [[Josef Karo]], halachista a kabalista, autor [[Šulchan Aruch]]. Mezi [[Bible|biblickými]] komentátory vynikají pak [[Abraham ibn Ezra]] a [[Nachmanides]]. Sefardští židé vynikali i v [[kabala|mystice]], ze sefardského prostředí pochází kniha '''[[Zohar]]''' i spisek '''[[Bahir]]''', pomáhali založit [[kabala|kabalistické]] centrum v Safedu po vyhnání ze Španělska ([[Moše Cordover]]o). Ve středověkém Španělsku se rozvíjela hebrejská [[poezie]], a to světská i náboženská ([[pijut]]). Hlavními autory byli [[Šlomo ibn Gabirol]] (Avicebron) a také filozof a básník [[Jehuda Halevi]], autor apologetického díla [[Kuzari]].

Kromě osobností židovského náboženství vzešla ze sefardského prostředí řada významných osobností ve světském životě např. britský premiér [[Benjamin Disraeli]], filozof [[Baruch Spinoza]] nebo malíř [[Amedeo Modigliani]].

=== Rozdíly oproti aškenázskému židovství ===
Mezi Aškenázy a Sefardy neexistují z teologického hlediska žádné rozdíly ohledně věrouky. Vzhledem k tomu, že k rozdělení na obě skupiny došlo poměrně pozdě (10. - 11. století), obě skupiny přejaly učení obsažené v tradičních výkladech [[Bible]], [[Talmud]]u a závěry ustanovené během [[Gaonim|gaonsk]]ého období. Odlišily se ovšem ve způsobu, jakým s tímto duchovním dědictvím nakládaly. Sefardské komunity až na výjimky neutrpěly během své konsolidace takové ztráty, jako komunity aškenázské, ani nežily v tak nepřátelském prostředí. Kultura sefradských Židů je proto orientovaná mnohem světštěji. Tento volnější přístup se odráží i na přístupu k halaše a ke komentátorské práci, především u biblických textů. Zatímco aškenázská komentátorská škola si všímá detailů, sefardská působí více komplexně a v širším záběru. Neklade také tak velký důraz na tradici a na zdroje podání (např. [[Mišne Tora]]).

Benevolentnější přístup nežidovského obyvatelstva se odráží i v liturgii, kde zůstaly některé prvky, které musely být v aškenázské liturgii na nátlak křesťanského prostředí vyškrtnuty. Sefardští Židé mají některé odlišné zvyklosti ohledně [[kašrut]]u, dále obsahu modliteb a jejich pořadí.

Díky absenci [[osvícenství]] a jeho vlivu mezi sefardskou populací nedošlo u Sefardů k tak markantnímu a striktnímu rozdělení na [[ortodoxní judaismus|ortodoxní]], [[Progresivní judaismus|liberální]] a [[Masorti|konzervativní]] židy. Mezi Sefardy se rovněž nerozlišuje mezi [[chasidismus|chasidim]] a [[mitnagdim]].

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references/>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Pěkný
| jméno = Tomáš
| titul = Historie Židů v Čechách a na Moravě
| vydavatel = Sefer
| místo = Praha
| rok = 1993
| isbn = 80-900895-4-2
| počet stran = 430
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Gauß
| jméno = Karl-Markus
| titul = Vymírající Evropané
| vydavatel = Vitalis
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran = 197
| kapitola = Být poslední - Sefardi v Sarajevu
| strany = 9-42
| isbn = 80-7253-122-0
}}


=== Související články ===
* [[Židé]]
* [[Judaismus]]
* [[Aškenazim]]

{{Portály|Hebraistika}}

[[Kategorie:Judaismus]]

[[als:Sephardim]]
[[an:Sefardís]]
[[ar:يهود سفارديون]]
[[arz:سيفارديم]]
[[az:Səfərad yəhudiləri]]
[[be:Сефарды]]
[[bg:Сефарадски евреи]]
[[bs:Sefardi]]
[[ca:Sefardites]]
[[da:Sefardisk jødedom]]
[[de:Sephardim]]
[[el:Σεφαρδίτες]]
[[en:Sephardi Jews]]
[[eo:Sefardoj]]
[[es:Sefardí]]
[[et:Sefaradi juudid]]
[[eu:Sefardi]]
[[fa:سفاردی‌ها]]
[[fi:Sefardijuutalaiset]]
[[fr:Séfarade]]
[[gl:Sefardí]]
[[he:יהדות ספרד]]
[[hr:Sefardi]]
[[hu:Szefárdok]]
[[id:Sefardim]]
[[it:Sefarditi]]
[[ja:セファルディム]]
[[ka:სეფარდები]]
[[ko:세파라딤]]
[[ku:Sefardî]]
[[lad:Sefaradim]]
[[lmo:Sefardita]]
[[ms:Orang Yahudi Sephardi]]
[[nds:Sephardim]]
[[nl:Sefardische Joden]]
[[nn:Sefardím]]
[[no:Sefardiske jøder]]
[[oc:Sefardita]]
[[pl:Sefardyjczycy]]
[[pt:Sefardita]]
[[ro:Evrei sefarzi]]
[[ru:Сефарды]]
[[scn:Sifardita]]
[[sk:Sefardskí Židia]]
[[sl:Sefardski Judje]]
[[sr:Сефарди]]
[[sv:Sefarder]]
[[th:ชาวยิวเซฟาร์ดี]]
[[tr:Sefarad]]
[[uk:Сефарди]]
[[wa:Sefarådes]]
[[zh:塞法迪犹太人]]

Verze z 10. 2. 2013, 00:36

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sefardští_Židé&oldid=9713186“