De facto: Porovnání verzí
"...protože oficiální norma (''de iure'')...", nikoli "de jure". |
m r2.5.2) (robot přidal: ar, eo, fr, lv, mt, tl odebral: pl změnil: ca, pt |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
[[af:De facto]] |
[[af:De facto]] |
||
[[ar:حكم الأمر الواقع]] |
|||
[[az:De-fakto]] |
[[az:De-fakto]] |
||
[[be:De facto]] |
[[be:De facto]] |
||
| Řádek 16: | Řádek 17: | ||
[[bn:দে ফ্যাক্টো]] |
[[bn:দে ফ্যাক্টো]] |
||
[[bs:De facto]] |
[[bs:De facto]] |
||
[[ca: |
[[ca:De facto]] |
||
[[cy:De facto]] |
[[cy:De facto]] |
||
[[da:De facto]] |
[[da:De facto]] |
||
[[en:De facto]] |
[[en:De facto]] |
||
[[eo:De facto]] |
|||
[[es:De facto]] |
[[es:De facto]] |
||
[[et:De facto]] |
[[et:De facto]] |
||
| Řádek 25: | Řádek 27: | ||
[[fa:دوفاکتو]] |
[[fa:دوفاکتو]] |
||
[[fi:De facto]] |
[[fi:De facto]] |
||
[[fr:De facto]] |
|||
[[fy:De facto]] |
[[fy:De facto]] |
||
[[ga:De facto]] |
[[ga:De facto]] |
||
| Řádek 39: | Řádek 42: | ||
[[li:De facto]] |
[[li:De facto]] |
||
[[lt:De facto]] |
[[lt:De facto]] |
||
[[lv:De facto]] |
|||
[[mk:Де факто]] |
[[mk:Де факто]] |
||
[[ms:De facto]] |
[[ms:De facto]] |
||
[[mt:De facto]] |
|||
[[nah:De facto]] |
[[nah:De facto]] |
||
[[nl:De facto]] |
[[nl:De facto]] |
||
[[nn:De facto]] |
[[nn:De facto]] |
||
[[no:De facto]] |
[[no:De facto]] |
||
[[ |
[[pt:De facto]] |
||
[[pt:Anexo:Lista de expressões jurídicas em latim#D]] |
|||
[[ro:De facto]] |
[[ro:De facto]] |
||
[[ru:Де-факто]] |
[[ru:Де-факто]] |
||
| Řádek 56: | Řádek 60: | ||
[[sv:De facto]] |
[[sv:De facto]] |
||
[[th:โดยพฤตินัย]] |
[[th:โดยพฤตินัย]] |
||
[[tl:De facto]] |
|||
[[tr:De facto]] |
[[tr:De facto]] |
||
[[uk:Де-факто]] |
[[uk:Де-факто]] |
||
Verze z 24. 2. 2011, 17:12
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“. Často se používá jako protiklad k latinskému de iure (což znamená „podle práva“) v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od předpisů a regulací.
Určitá věc nebo uspořádání se dokonce může prosadit i jako de facto standard, tedy praktická norma, protože oficiální norma (de iure) neexistuje, je málo užívaná (případně jinak nevhodná). V takových případech je normální či očekávané řídit se de facto standardem.
Příklad
Formát dokumentu OpenDocument je de iure standard, protože jej uznala mezinárodní standardizační organizace (OASIS). Naopak formát DOC je de facto standard, protože jej využívá drtivá většina firem, lidí i institucí.[zdroj?]