Nicejské vyznání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: pl:Nicejskie wyznanie wiary, vi:Tín điều Nicea |
|||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
[[nn:Den nikenske truvedkjenninga]] |
[[nn:Den nikenske truvedkjenninga]] |
||
[[no:Den nikenske trosbekjennelse]] |
[[no:Den nikenske trosbekjennelse]] |
||
[[pl:Nicejskie wyznanie wiary]] |
|||
[[rmy:Pakiaiben andar e Niceea]] |
[[rmy:Pakiaiben andar e Niceea]] |
||
[[ru:Никейский символ веры]] |
[[ru:Никейский символ веры]] |
||
Řádek 65: | Řádek 66: | ||
[[tl:Kredo ng Niseno]] |
[[tl:Kredo ng Niseno]] |
||
[[uk:Нікейський символ віри]] |
[[uk:Нікейський символ віри]] |
||
[[vi:Tín điều Nicea]] |
|||
[[zh:尼西亞信經]] |
[[zh:尼西亞信經]] |
Verze z 25. 2. 2010, 13:02
Společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na 1. nikajském koncilu (325). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil (381) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. Nicejsko-konstantinopolské vyznání, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. Jeho formulace je z velké části namířena proti ariánům. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na Ježíšovo božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín soupodstatný, řecky homoúsios, zde přel. jako jedné podstaty s).
Znění nicejského kréda
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného. A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé. A v Ducha svatého. Ty však, kteří říkají: „Byl (čas), kdy nebyl“ a „před svým zrozením nebyl“ a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.