Střih (film): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Rozvedení definice střihové skladby a nástin její historie na počátku minulého století
m Drobné stylistické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
Za střih, jinak též střihovou skladbu nebo montáž, se považuje postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořili vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že je teprve a pouze montáží vzniká kinematografické vyprávění.
Za střih, jinak též střihovou skladbu nebo montáž, se považuje postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořili vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že teprve '''a pouze''' montáží vzniká kinematografické vyprávění.


Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil [[George Albert Smith]], když roku 1900 požívá střih jako interpunkční funkci filmu například v krátkém snímku '''Babiččiny brýle na čtení'''. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih vůbec nepoužívali (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako '''Odchod z továrny''' nebo '''Příjezd vlaku''') nebo jej používali pouze jako nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. '''Výprava na Měsíc''' z roku 1902 [[Georges Méliès|Georges Mélièse]]).
Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil [[George Albert Smith]], když v roce 1900 požil střih jako interpunkci v krátkém snímku '''Babiččiny brýle na čtení'''. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih nepoužívali vůbec (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako '''Odchod z továrny''' nebo '''Příjezd vlaku''') nebo pro ně představoval pouze nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. '''Výprava na Měsíc''' z roku 1902 [[Georges Méliès|Georges Mélièse]]).


Skutečné rozvinutí střihu jako nástroje vyprávění ale rozvinul v delších dílech až [[Edwin Porter]], jeden z prvních [[Thomas Alva Edison|Edisonových]] kameramanů. V jeho prvním filmu '''Život amerického hasiče''' už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul [[D. W. Griffith|David Wark Griffith]].
Širší pojetí střihu jako nástroje vyprávění ale v delších dílech uplatnil až [[Edwin Porter]], jeden z prvních [[Thomas Alva Edison|Edisonových]] kameramanů. V jeho prvním filmu '''Život amerického hasiče''' už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul [[D. W. Griffith|David Wark Griffith]].

Verze z 1. 10. 2009, 02:41

Za střih, jinak též střihovou skladbu nebo montáž, se považuje postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořili vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že teprve a pouze montáží vzniká kinematografické vyprávění.

Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil George Albert Smith, když v roce 1900 požil střih jako interpunkci v krátkém snímku Babiččiny brýle na čtení. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih nepoužívali vůbec (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako Odchod z továrny nebo Příjezd vlaku) nebo pro ně představoval pouze nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. Výprava na Měsíc z roku 1902 Georges Mélièse).

Širší pojetí střihu jako nástroje vyprávění ale v delších dílech uplatnil až Edwin Porter, jeden z prvních Edisonových kameramanů. V jeho prvním filmu Život amerického hasiče už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul David Wark Griffith.