Von Neumannova architektura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 1. 2007, 21:47

von Neumannova architektura je model architektury počítače využívající společnou paměť pro data i instrukce.

Historie

Nejstarší výpočetní stroje měly programy pevně zabudované v hardwaru a jejich změna často znamenala úplnou změnu hardwaru stroje. Tento model používají některá jednodušší zařízení dodnes (například nejjednodušší kalkulačky), ale jejich počet stále klesá.

Tento přístup k počítačům změnily teprve objevy strojů s uloženým programem (například univerzální Turingův stroj).

Název von Neumannova architektura se vžil na základě přednášky maďarského matematika Margittai Neumann János Lajos žijícího ve Spojených státech. Zde vystupoval pod jménem John von Neumann. Přednášku "First Draft of a Report on the EDVAC" věnovanou právě návrhu počítacího stroje s uloženým programem přednesl v červnu roku 1945. Nicméně stejná koncepce se objevuje v některých amerických patentech již od roku 1936.

Popis architektury

von Neumannova architektura popisuje počítač se společnou pamětí pro instrukce i data. To znamená, že zpracování je sekvenční oproti například Harvardské architektuře, která je typickým představitelem paralelního zpracování.

Procesor počítače se skládá z řídící a výkonné (aritmeticko-logické) jednotky. Řídící jednotka zpracovává jednotlivé instrukce uložené v paměti přičemž jejich vlastní provádění nad daty má na starosti aritmeticko-logická jednotka. Vstup a výstup dat zajišťují vstupní a výstupní jednotky.

Omezení von Neumannovy architektury

Rychlost zpracování instrukcí dnešními procesory je výrazně vyšší než rychlost komunikace s pamětí. Komunikace s pamětí se tak stává nejslabším článkem řetězu ve von Neumannově architektuře. Tuto nevýhodu částečně řeší tzv. paměťové cache, což jsou rychlé mezipaměti, do kterých se potřebná data a instrukce z pomalejší hlavní paměti načítají dříve, než jsou při zpracování potřeba.

Pro velmi rychlé zpracování velkého toku dat se ale čím dál více používají počítače s paralelním zpracováním, tedy postavené na Harvardské architektuře.