Kolejnicový styk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kolejnicový styk je konstrukční prvek kolejových drah. Jízdní dráha pro kola vozidel je složena z kolejnic, které musí být vzájemně spojené. Toto spojení je provedené svařováním (tzv. bezstyková kolej) anebo šroubovaným spojem. Tento spoj se nazývá kolejnicový styk.

Kolejnicový styk se obvykle skládá ze dvou příložek a zpravidla čtyř, někdy šesti šroubů s maticemi a podložkami. Šroubované spojení obou kolejnic umožňuje jejich vzájemný pohyb způsobený tepelnou dilatací, takže v kolejnicových pásech nevznikají významná napětí v podélném směru, která v případě nekvalitního zaštěrkování bezstykové koleje mohou vést až k jejímu vybočení. Stykovaná kolej je tím pádem i méně náročná na technologii montáže, nevyžaduje na rozdíl od bezstykové koleje dodržení předepsaných teplot kolejnicových pásů při spojování kolejnic.

V dnešní době se upřednostňuje použití bezstykové koleje, která má lepší dynamické vlastnosti, poskytuje lepší jízdní komfort, má delší životnost a menší nároky na údržbu. Přesto se ani bezstyková kolej neobejde bez použití styků, a to styků izolovaných na hranicích kolejových obvodů. Tyto styky se však od klasických styků liší mechanickou pevností - neumožňují dilataci kolejnic a přenášejí tak veškerá tahová i tlaková napětí vznikající v bezstykové koleji vlivem teplotních změn.

Rozdělení styků dle konstrukce[editovat | editovat zdroj]

  • převislé - nejjednodušší provedení, mezera mezi pražci je stejná, jako v navazující části koleje
  • podložené - pražce jsou umístěné pod konci kolejnic
  • podložené s mostovou podkladnicí - pražce pod konci kolejnic mají společnou podkladnici, která přemosťuje mezeru mezi pražci a podpírá tak konce kolejnic

Rozdělení styků dle elektrických vlastností[editovat | editovat zdroj]

  • prosté - elektrická vodivost není specifikována
  • vodivé - pokud je požadavek na elektrickou vodivost z důvodu vedení zpětných proudů (u elektrické trakce, popř. z důvodu elektrického vytápění vozů) nebo kvůli použití kolejových obvodů, propojují se konce kolejnic navařenými lanovými propojkami.
  • izolované - slouží k oddělení kolejových obvodů, případně je-li požadováno elektrické oddělení některých technologických prostor. Izolované styky se původně prováděly s použitím dubových příložek, později se začaly používat plastové. Dnes se používají izolované styky lepené, které mají lepší dynamické vlastnosti a delší životnost.

Rozdělení styků z hlediska umístění v koleji[editovat | editovat zdroj]

  • vstřícné - čela obou kolejnic leží v jedné rovině kolmé k ose koleje. Toto uspořádání je typické pro evropské železnice.
  • vystřídané - styky obou kolejnicových pásů jsou vzájemně přesazeny o polovinu délky kolejnice. Vystřídané styky jsou typické pro USA

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlasák J. a kol.: Výhybky a výhybková spojení, Nadas 1983

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]