Bastet: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 12. 2011, 02:17

Bastet
v hieroglyfickém zápisu

Bastet (v překladu z egyptštiny „Ta, která je z Bastu“,^[1] „Bastijská“) je staroegyptská bohyně zobrazovaná v podobě lvice (později kočky), případně ženy se lví (jiřkovou) hlavou doložená od doby 2. dynastie.^[2] Její výrazně ochranné rysy typické pro všechny lví bohyně, které ji původně spojovaly s osobou panovníka, byly později modifikovány ve smyslu mateřské ochrany, takže získala povahu mírné a laskavé bohyně. Velké obliby její kult dosáhl v Pozdní a v řecko-římské době. Z tohoto období pocházejí také četné mumie koček. Řekové Bastet ztotožnili s řeckou Artemidou.Bastet kočka Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny s podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy. Bronzová soška bohyně Bastety s věnováním faraona Psammetika I. (Pozdní doba; Paříž, muzeum v Louvru)

Odkazy

Reference

↑ {{Citace monografie).Laskavá Bastet byla ztělesněním rafinované ženskosti. Tak jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, i u Bastet se za klidem a laskavostí skrýval nevyzpytatelný temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Bohyně, která byla běžně považována za ochránkyni lidstva, byla v takovém případě ztotožňována s jiným božstvem - bojechtivou lví bohyní Sachmetou. Bastet Bastet-Sachmet, obraz ideální ženy Bastet představovala hodnou a laskavou bohyni, zároveň však mohla mít i rozzlobené, někdy až kruté chování. Proto byla rychle ztotožněna s příbuznými lvími bohyněmi. S "Mocnou" Sachmetou vytvořila jediné božstvo, jehož byla mírumilovnějším podobou, zatímco Sachmet představovala obávanější složku. Bastet-Sachmet byla obrazem ideální ženy - zároveň přitažlivé i nebezpečné, matky, přítelkyně i milenky, která mohla být něžná i krutá. Bastet, "faraonuv plnovous" Propojení obou kočkovitých šelem bylo tak silné, že na některých zobrazeních je lze jen těžko rozlišit. Na rozdíl od Sachmety, která představovala spalující Slunce, byla Bastet i dobrá a laskavá. Proto je na zobrazeních zachycována s úsměvem. Postavy obou bohyň natolik splývaly, že je společně najdeme i v mýtu o božském zrození panovníka. Podle něj Sachmet faraona počala, zplodila a byla jeho ochránkyní. Bastet ho zase kojila, což ji vyneslo přídomek "královo srdce". Na reliéfech, které zdobily stěny zádušních chrámů z období Staré říše - např. zakladatele 5. dynastie Sahurea v Abúsíru, je kojení panovníka zachyceno. Král je zpodobněn již jako dospělý muž, a proto jde o rituální úkon, kdy mlékem je předávána božská moc a síla mezi bohyní a panovníkem.Bastet kočka Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny s podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy. Bronzová soška bohyně Bastety s věnováním faraona Psammetika I. (Pozdní doba; Paříž, muzeum v Louvru) | příjmení = Verner | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Verner | příjmení2 = Bareš | jméno2 = Ladislav | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš | příjmení3 = Vachala | jméno3 = Břetislav | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala | rok = 2007 | titul = Encyklopedie starověkého Egypta | vydavatel = Libri | místo = Praha | isbn = 978-80-7277-306-0 | počet stran = 528 | strany = 132 }}
↑ JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 43n.

Související články

Sachmet

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bastet na Wikimedia Commons Šablona:Pahýl - starověký Egypt

[1] {{Citace monografie).Laskavá Bastet byla ztělesněním rafinované ženskosti. Tak jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, i u Bastet se za klidem a laskavostí skrýval nevyzpytatelný temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Bohyně, která byla běžně považována za ochránkyni lidstva, byla v takovém případě ztotožňována s jiným božstvem - bojechtivou lví bohyní Sachmetou. Bastet Bastet-Sachmet, obraz ideální ženy Bastet představovala hodnou a laskavou bohyni, zároveň však mohla mít i rozzlobené, někdy až kruté chování. Proto byla rychle ztotožněna s příbuznými lvími bohyněmi. S "Mocnou" Sachmetou vytvořila jediné božstvo, jehož byla mírumilovnějším podobou, zatímco Sachmet představovala obávanější složku. Bastet-Sachmet byla obrazem ideální ženy - zároveň přitažlivé i nebezpečné, matky, přítelkyně i milenky, která mohla být něžná i krutá. Bastet, "faraonuv plnovous" Propojení obou kočkovitých šelem bylo tak silné, že na některých zobrazeních je lze jen těžko rozlišit. Na rozdíl od Sachmety, která představovala spalující Slunce, byla Bastet i dobrá a laskavá. Proto je na zobrazeních zachycována s úsměvem. Postavy obou bohyň natolik splývaly, že je společně najdeme i v mýtu o božském zrození panovníka. Podle něj Sachmet faraona počala, zplodila a byla jeho ochránkyní. Bastet ho zase kojila, což ji vyneslo přídomek "královo srdce". Na reliéfech, které zdobily stěny zádušních chrámů z období Staré říše - např. zakladatele 5. dynastie Sahurea v Abúsíru, je kojení panovníka zachyceno. Král je zpodobněn již jako dospělý muž, a proto jde o rituální úkon, kdy mlékem je předávána božská moc a síla mezi bohyní a panovníkem.Bastet kočka Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny s podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy. Bronzová soška bohyně Bastety s věnováním faraona Psammetika I. (Pozdní doba; Paříž, muzeum v Louvru) | příjmení = Verner | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Verner | příjmení2 = Bareš | jméno2 = Ladislav | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš | příjmení3 = Vachala | jméno3 = Břetislav | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala | rok = 2007 | titul = Encyklopedie starověkého Egypta | vydavatel = Libri | místo = Praha | isbn = 978-80-7277-306-0 | počet stran = 528 | strany = 132 }}

[JANAK43-2] JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 43n.

[1]

[2]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Bastet-Sachmet, obraz ideální ženy
 Bastet představovala hodnou a laskavou bohyni, zároveň však mohla mít i rozzlobené, někdy až kruté chování. Proto byla rychle ztotožněna s příbuznými lvími bohyněmi. S "Mocnou" Sachmetou vytvořila jediné božstvo, jehož byla mírumilovnějším podobou, zatímco Sachmet představovala obávanější složku. Bastet-Sachmet byla obrazem ideální ženy - zároveň přitažlivé i nebezpečné, matky, přítelkyně i milenky, která mohla být něžná i krutá.
-Bastet, "faraonovo srdce"
+Bastet, "faraonuv plnovous"
 Propojení obou kočkovitých šelem bylo tak silné, že na některých zobrazeních je lze jen těžko rozlišit. Na rozdíl od Sachmety, která představovala spalující Slunce, byla Bastet i dobrá a laskavá. Proto je na zobrazeních zachycována s úsměvem. Postavy obou bohyň natolik splývaly, že je společně najdeme i v mýtu o božském zrození panovníka. Podle něj Sachmet faraona počala, zplodila a byla jeho ochránkyní. Bastet ho zase kojila, což ji vyneslo přídomek "královo srdce". Na reliéfech, které zdobily stěny zádušních chrámů z období Staré říše - např. zakladatele 5. dynastie Sahurea v Abúsíru, je kojení panovníka zachyceno. Král je zpodobněn již jako dospělý muž, a proto jde o rituální úkon, kdy mlékem je předávána božská moc a síla mezi bohyní a panovníkem.Bastet kočka
 Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny s podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy.
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
  | počet stran = 528
  | strany = 132
-}}</ref> „Bastijská“) je [[starověký Egypt|staroegyptská]] [[egyptští bohové|bohyně]] zobrazovaná v&nbsp;podobě [[lev|lvice]] (později kočky), případně ženy se lví (kočičí) hlavou doložená od doby [[2. dynastie]].<ref name="JANAK43">{{Citace monografie
+}}</ref> „Bastijská“) je [[starověký Egypt|staroegyptská]] [[egyptští bohové|bohyně]] zobrazovaná v&nbsp;podobě [[lev|lvice]] (později kočky), případně ženy se lví (jiřkovou) hlavou doložená od doby [[2. dynastie]].<ref name="JANAK43">{{Citace monografie
  | příjmení = Janák
  | jméno = Jiří
@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
  | počet stran = 220
  | strany = 43n
-}}</ref> Její výrazně ochranné rysy typické pro všechny lví bohyně, které ji původně spojovaly s osobou [[faraon|panovníka]], byly později modifikovány ve smyslu mateřské ochrany, takže získala povahu mírné a laskavé bohyně. Velké obliby její [[kult]] dosáhl v&nbsp;[[Pozdní doba|Pozdní]] a v&nbsp;[[Řecko-římská doba|řecko-římské době]]. Z&nbsp;tohoto období pocházejí také četné mumie koček. [[Řekové]] Bastet ztotožnili s&nbsp;řeckou [[Artemis|Artemidou]].Bastet kočka
+}}</ref> Její výrazně ochranné rysy typické pro všechny lví bohyně, které ji původně spojovaly s osobou [[faraon|panovníka]], byly později modifikovány ve smyslu mateřské ochrany, takže získala povahu mírné a laskavé bohyně. Velké obliby její [[kult]] dosáhl v&nbsp;[[Pozdní doba|Pozdní]] a v&nbsp;[[Řecko-prdící doba|řecko-římské době]]. Z&nbsp;tohoto období pocházejí také četné mumie koček. [[Řekové]] Bastet ztotožnili s&nbsp;řeckou [[Artemis|Artemidou]].Bastet kočka
 Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny s podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy.
 Bronzová soška bohyně Bastety s věnováním faraona Psammetika I. (Pozdní doba; Paříž, muzeum v Louvru)