Pulzační motor: Porovnání verzí
m r2.5.2) (Robot: Upravuji hu:Lüktető sugárhajtómű |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám uk:Пульсуючий повітряно-реактивний двигун |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[sr:Пулсирајући млазни мотор]] |
[[sr:Пулсирајући млазни мотор]] |
||
[[tr:Pulse jet motoru]] |
[[tr:Pulse jet motoru]] |
||
[[uk:Пульсуючий повітряно-реактивний двигун]] |
|||
[[zh:脈衝壓式噴氣發動機]] |
[[zh:脈衝壓式噴氣發動機]] |
Verze z 29. 3. 2012, 22:25
Pulzační motor je reaktivní motor jednoduché konstrukce, fungující na podobném principu jako náporový motor.
Princip fungování
Pulzační motor funguje na jednoduchém principu spalování směsi paliva a vzduchu ve spalovací komoře. Na rozdíl od náporového motoru dosahuje vyššího výkonu při podzvukových rychlostech (nadzvukový pulzní motor se nevyrábí). Vyšší výkon umožňují lamely, které uzavřou nasávací otvor a vytvoří tak uzavřenou spalovací komoru s výstupní tryskou. Cyklus nasátí vzduchu, vytvoření palivové směsi a zážeh je velmi rychlý ve frekvenci několika desítek za vteřinu.
Podobně jako náporový motor, také motor pulzační vyžaduje nejprve uvedení do pracovní rychlosti – obvykle přes 200 km/h. Letoun poháněný tímto motorem je katapultován nebo startuje za pomoci přídavných raketových motorů na tuhé palivo.
Pulsační motor se za letu projevuje charakteristickými kroužky žhavých plynů ze spalovací trysky a bzučivým zvukem.
Využití
- Modelářství
- Jednoduché bezpilotní letouny
- Řízené střely
V současné době je využití pulzačních motorů minimální, kromě využití v modelářství kvůli dosažené realističnosti se takřka nevyužívají. Známé využití pulzačního motoru bylo u letounové střely Fi 103 (V-1) Německem ve druhé světové válce.