Pulzační motor: Porovnání verzí
m →Princip fungování: jazykové úpravy |
|||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
* Řízené střely |
* Řízené střely |
||
V současné době je využití |
V současné době je využití pulzačních motorů minimální, kromě využití v modelářství kvůli dosažené realističnosti se takřka nevyužívají. Známé využití pulzačního motoru bylo u letounové střely [[Fi 103]] (V-1) [[Nacistické Německo|Německem]] ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. |
||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 14. 10. 2011, 13:44
Pulzační motor je reaktivní motor jednoduché konstrukce, fungující na podobném principu jako náporový motor.
Princip fungování
Pulzační motor funguje na jednoduchém principu spalování směsi paliva a vzduchu ve spalovací komoře. Narozdíl od náporového motoru dosahuje vyššího výkonu při podzvukových rychlostech (nadzvukový pulzní motor se nevyrábí). Vyšší výkon umožňují lamely, které uzavřou nasávací otvor a vytvoří tak uzavřenou spalovací komoru s výstupní tryskou. Cyklus nasátí vzduchu, vytvoření palivové směsi a zážeh je velmi rychlý ve frekvenci několika desítek za vteřinu.
Podobně jako náporový motor, také motor pulzační vyžaduje nejprve uvedení do pracovní rychlosti – obvykle přes 200 km/h. Letoun poháněný tímto motorem je katapultován nebo startuje za pomoci přídavných raketových motorů na tuhé palivo.
Pulsační motor se za letu projevuje charakteristickými kroužky žhavých plynů ze spalovací trysky a bzučivým zvukem.
Využití
- Modelářství
- Jednoduché bezpilotní letouny
- Řízené střely
V současné době je využití pulzačních motorů minimální, kromě využití v modelářství kvůli dosažené realističnosti se takřka nevyužívají. Známé využití pulzačního motoru bylo u letounové střely Fi 103 (V-1) Německem ve druhé světové válce.