Svitek: Porovnání verzí
m Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku |
m robot přidal: pt:Rolo (manuscrito), ru:Свиток; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
⚫ | |||
⚫ | |||
'''Svitek''' je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to [[kniha]], kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě. |
'''Svitek''' je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to [[kniha]], kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě. |
||
Řádek 16: | Řádek 15: | ||
Přes zřejmé výhody kodexu se svitky běžně užívaly po celý středověk, někdy v takovém uspořádání, že sloupce či „stránky“ byly orientovány po délce svitku a svitek se odvíjel přes hranu pultu. V ortodoxní židovské bohoslužbě se svitek dodnes užívá pro předčítání [[Tóra|Tóry]]. |
Přes zřejmé výhody kodexu se svitky běžně užívaly po celý středověk, někdy v takovém uspořádání, že sloupce či „stránky“ byly orientovány po délce svitku a svitek se odvíjel přes hranu pultu. V ortodoxní židovské bohoslužbě se svitek dodnes užívá pro předčítání [[Tóra|Tóry]]. |
||
==Odkazy== |
== Odkazy == |
||
{{commonscat|Scrolls}} |
{{commonscat|Scrolls}} |
||
===Reference=== |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references/> |
||
===Související články=== |
=== Související články === |
||
* [[Kniha]] |
* [[Kniha]] |
||
* [[Kodex]] |
* [[Kodex]] |
||
* [[Kumránské svitky]] |
* [[Kumránské svitky]] |
||
===Externí odkazy=== |
=== Externí odkazy === |
||
*[http://scienceworld.cz/lingvistika/svitek-kodex-kniha-specifika-stredoveku-1567 Scienceworld.cz, heslo „Svitek, kodex, kniha“] |
* [http://scienceworld.cz/lingvistika/svitek-kodex-kniha-specifika-stredoveku-1567 Scienceworld.cz, heslo „Svitek, kodex, kniha“] |
||
===Literatura=== |
=== Literatura === |
||
* R. Cartier, ''Histoire de la lecture dans le monde occidental''. Paris 2001 |
* R. Cartier, ''Histoire de la lecture dans le monde occidental''. Paris 2001 |
||
* Z. Tobolka, ''Kniha, její vznik a vývoj''. Praha 1947 |
* Z. Tobolka, ''Kniha, její vznik a vývoj''. Praha 1947 |
||
Řádek 45: | Řádek 44: | ||
[[no:Skriftrull]] |
[[no:Skriftrull]] |
||
[[pl:Zwój]] |
[[pl:Zwój]] |
||
[[pt:Rolo (manuscrito)]] |
|||
[[ru:Свиток]] |
|||
[[sk:Zvitok (pergamen)]] |
[[sk:Zvitok (pergamen)]] |
||
[[sv:Bokrulle]] |
[[sv:Bokrulle]] |
Verze z 9. 7. 2010, 08:40
Svitek je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to kniha, kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě.
Popis
Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vzniklý slepením jednotlivých listů papyru nebo pergamenu. Psalo se na ně obvykle ve sloupcích napříč pásu tak, aby při převíjení pásu z jedné strany na druhou čtenář viděl vždy jeden nebo dva sloupce. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi. Svitky se ukládaly na police v knihovnách a přenášely se v koších (viz pozdně starověký obraz sv. Pavla s košem svitků na zemi). Výhodou svitku je jednoduchost, mezi nevýhody patří omezená délka (proto se antické spisy musely dělit na kratší „knihy“, tj. svitky) i to, že čtenář musel svitek držet oběma rukama. Také vyhledávání bylo na delším svitku obtížné.
Historie
Ve starověku kniha znamenala vždy svitek a místo „otevřít knihu“ se říkalo „rozvinout knihu“. Svitky, někdy i ilustrované, jsou známy z celého Středomoří, z Mezopotámie, z Číny i z Japonska. Mezi nejslavnější svitky patří Kumránské svitky s biblickými i jinými hebrejskými texty z 3. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., objevené v polovině 20. století v blízkosti Mrtvého moře. V Číně byla roku 1907 objevena nejstarší přesně datovaná tištěná kniha, svitek „Diamantové sútry“ z roku 868; jednotlivé stránky se tiskly z dřevěných desek, ne z pohyblivých liter.
Teprve od 2.-3. století n. l. začal na západě svitky vytlačovat kodex, vázaná kniha, v níž se dalo listovat. Vznikl z římských svazků dřevěných tabulek, které užívali zejména právníci. Hlavní výhodou kodexu byl mnohem větší rozsah (stovky listů), snazší hledání, možnost obsahu (indexu) a také to, že těžký kodex mohl ležet na pultu nebo na stole. Rozšíření kodexů snad souvisí s křesťanstvím a možná ovlivnilo i vývoj biblického kánonu: zatímco jednotlivé svitky se mohly užívat samostatně, do kodexu bylo třeba vybrat závazný soubor knih, navíc v pevně daném pořadí.[1]
Přes zřejmé výhody kodexu se svitky běžně užívaly po celý středověk, někdy v takovém uspořádání, že sloupce či „stránky“ byly orientovány po délce svitku a svitek se odvíjel přes hranu pultu. V ortodoxní židovské bohoslužbě se svitek dodnes užívá pro předčítání Tóry.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svitek na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ H. Haag, Bibel-Lexikon. Einsiedeln 1968, heslo „Kodex“.
Související články
Externí odkazy
Literatura
- R. Cartier, Histoire de la lecture dans le monde occidental. Paris 2001
- Z. Tobolka, Kniha, její vznik a vývoj. Praha 1947
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.