Zemský výbor: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 7. 4. 2015, 21:43

Zemský výbor byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán zemského sněmu, který sloužil také jako nejvyšší instance územní samosprávy v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku). Zemské výbory navázaly na stavovské zemské výbory, které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k neoabsolutismu s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání anenských patentů. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.

Literatura

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 306–307; 381.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Zemský výbor''' byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán [[Zemský sněm|zemského sněmu]], který sloužil také jako nejvyšší instance územní [[Samospráva|samosprávy]] v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovalt provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.
+'''Zemský výbor''' byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán [[Zemský sněm|zemského sněmu]], který sloužil také jako nejvyšší instance územní [[Samospráva|samosprávy]] v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.
-<!-- Po zániku monarchie v některých nástupnických zemích orgány s podobnou funkcí jako měl výbor zůstaly. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. -->
+<!-- Po zániku monarchie zůstaly v některých nástupnických zemích orgány s podobnou funkcí, jakou měl výbor. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. -->
 == Literatura ==
 * {{Citace monografie | příjmení = Hledíková | jméno = Zdeňka | odkaz na autora = Zdeňka Hledíková | příjmení2 = Janák | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Janák (historik) | příjmení3 = Dobeš | jméno3 = Jan | odkaz na autora3 = Jan Dobeš (historik) | titul = Dějiny správy v českých zemích&nbsp;: Od počátku státu po současnost | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-7106-709-1 | strany = 306–307; 381}}