Sloupsko-šošůvské jeskyně

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Sloupsko-šošůvské jeskyně (v knize Julese Vernea Zelený paprsek vydání z roku 1907 je odkaz na „Sloupské jeskyně s Macechou“) leží v severní části CHKO Moravský kras severně od města Brna, nedaleko od okresního města Blansko a na jižním okraji městečka Sloup.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Nejznámější Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Prohlídkové trasy Sloupsko-šošůvských jeskyní jsou spojeny s prohlídkou jeskyně Kůlna, kde byly nalezeny části lebky neandrtálského člověka asi 120 000 let staré. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také charakteristické křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou.

Jeskyně jsou podzemním tokem Sloupského potoka spojeny s největší českou jeskyní - Amatérskou. Spolu s ní pak tvoří jeskyní systém o celkové délce téměř 35 km.

Sloupské údolí

Před jeskyněmi se nacházejí dva zajímavé přírodní útvary. Prvním z nich jsou tři skalní bloky těsně vedle sebe, které se nazývají Otec, matka a syn, a leží na skále nad parkovištěm. Výraznou dominantu tvoří Hřebenáč, u kterého se propadá do podzemí Sloupský potok. Tento skalní masív vysoký asi 20 m dal pravděpodobně název vsi Sloup.

Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně

Dne 20.12.1999 byla vyhlášena v místě jeskyní i v jeho přilehlém okolí stejnojmenná přírodní rezervace. Cílem ochrany je udržení stávajícího charakteru území, ochrana povrchových a podzemních krasových jevů, ochrana zimovišť netopýrů a ochrana unikátních paleontologických nalezišť.

Prohlídka sloupsko-šošůvských jeskyní

Portál Sloupsko-šošůvských jeskyní

Vstupním portálem a chodbou se návštěvník dostane do jeskyně Nicové, jejíž název je odvozen od nickamínkové výzdoby na stěnách. Odtud trasa pokračuje do Eliščiny jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou. Vynikající akustika Eliščiny jeskyně je návštěvníkům předvedena ukázkou reprodukované hudby.

Cesta podzemím vede prokopanou chodbou do nejrozsáhlejší části Sloupsko-šošůvských jeskyní - Starých skal. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou, na jejímž konci je 65 metrů hluboká Stupňovitá propast.

Dalším zastavením je Kolmá propast, z níž se vystupuje do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko-šošůvských jeskyní je Nagelova propast. V současně době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice.

Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě, která přechází ve 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do prostor Šošůvských jeskyní, které nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Trasa vede přes Brouškovu pohádkovou síň s unikátním stalagmitovým útvarem „Svícen“ do Riegrovy síně. Vyvrcholením prohlídky Šošůvských jeskyní je Černá propast, která ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů.

Fotografie

• 
  Vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní
• 
  Skalní útvar Hřebenáč
• 
  Provozní budovy a občerstvení
• 
  Otec, matka a syn
• 
  Sloupské jeskyně - Eliščina síň
• 
  Sloupské jeskyně - Eliščina síň
• 
  Sloupské jeskyně - Eliščina síň
• 
  Sloupské jeskyně - Stupňovitá propast
• 
  Sloupské jeskyně - Trámová chodba
• 
  Sošůvské jeskyně - hlava Maxipsa Fíka
• 
  Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň se stalagmitem Svícen
• 
  Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň
• 
  Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň se stalagmitem Svícen
• 
  Sošůvské jeskyně - Riegrova síň
• 
  Sošůvské jeskyně - Riegrova síň
• 
  Sošůvské jeskyně - Riegrova síň

Historie jeskyní

Sloupské skály roku 1857

Propast, která nese jeho jméno, objevil matematik a fyzik J. A. Nagelem již roku 1748. Jeskyně Eliščina byla objevena v roce 1879 a veřejnosti byla zpřístupněna v roce 1881. Zbývající část Sloupsko-šošůvských jeskyní byla postupně objevena v letech 1889-1915.

Spodními patry jeskyní protéká Sloupský potok, která se propadá do podzemí nedaleko od vchodu do jeskyní. Soustavou neprostupných sifonů podzemní potok vtéká do Sloupského koridoru Amatérské jeskyně - největší české jeskyně a znovu na povrchu se objevuje jako ponorná říčka Punkva na dně propasti Macocha. Na konci roku 2005 je jeskynním potápěčům povedlo proplout mezi těmito jeskyněmi.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloupsko-šošůvské jeskyně na Wikimedia Commons
• Stránky Sloupsko-šošůvských jeskyní
• Stránky Sloupsko-šošůvských jeskyní úřadu spravujícího Moravský kras
• Sloupsko-šošůvské jeskyně (archivovaná strana)
• Informace pro turisty na webu města Blanska
• Fotogalerie Sloupsko-šošůvských jeskyní