Res extra commercium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Res extra commercium je historickým právním pojmem pocházejícím z římského práva. Označoval kategorii věcí, latinsky res, s nimiž nemohly soukromé osoby nakládat v rámci právních vztahů, které uzavíraly. Nešlo s nimi tedy obchodovat, nemohly být ani objektem vlastnických práv a nacházely se ve zvláštním právním režimu. Jejich opakem byla kategorie věcí res in commercio.

Res extra commercium se dělily do dalších podkategorií: res divini iuris (věci božského práva) a res humani iuris (věci lidského práva).

Dělení res extra commercium[editovat | editovat zdroj]

  • Res divini iuris – věci božského práva
    • Res sacrae – věci posvátné
    • Res religiosae – věci zasvěcené
    • Res sanctae – věci svaté
  • Res humani iuris – věci lidského práva
    • Res omnium communes – věci všem společné
    • Res publicae/populi – věci veřejné/římského státu
    • Res universitatis – věci všech

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKŘEJPEK, Michal. Římské soukromé právo: systém a instituce. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2011. 350 s. ISBN 978-80-7380-334-6. Kapitola VIII. Věcná práva, s. 98–99.