Chráněný režim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Chráněný režim (anglicky protected mode, též protected virtual address mode, tj. režim chráněné virtuální paměti) je v informatice speciální operační režim mikroprocesorů rodiny x86 (a kompatibilních), který byl v roce 1982 uveden v jednodušší podobě pro 16bitové procesory Intel 80286 a posléze byl podstatně vylepšen v roce 1986 ve 32bitové variantě procesoru Intel 80386. Chráněný režim přinesl v procesoru hardwarovou podporu ochrany paměti a privilegovaný režim, které dohromady umožňují naprogramovat jádro operačního systému tak, aby špatně naprogramovaný počítačový program neohrozil jiný program ani samotný operační systém (a nezpůsobil tak jeho zamrznutí nebo pád, viz modrá obrazovka smrti). Dále přinesl pokročilou správu operační paměti vytvořením virtuální paměti (viz stránkování paměti), která usnadňuje provozování multitaskingu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Původně byl chráněný režim v mikroprocesorech druhým režimem ke staršímu reálnému režimu, který byl jediným režimem nejstarších řad 8086 (respektive 8088) a 80186. Přítomnost obou režimů v jediném procesoru umožnilo zachovat zpětnou kompatibilitu již existujícího software (ať už pro aplikační software nebo pro operační systém DOS či starších Microsoft Windows). Současné procesory rodiny x86 mají k dispozici ještě třetí 64bitový režim (viz x86-64).

Procesory rodiny x86 se dodnes z důvodu zpětné kompatibility spouštějí nejprve do režimu reálných adres a do chráněného režimu je musí přepnout software, což prakticky všechny moderní operační systémy (Microsoft Windows, Linux, Mac OS X, …) dělají hned po zapnutí počítače při startu svého jádra (tzv. bootování).