Zobrazení zdroje stránky Rakouské přímoří

{{Infobox - zaniklý stát
| název = Rakouské přímoří
| originální název = Österreichisches Küstenland<br />Litorale austriaco<br />Austrijsko primorje<br />Avstrijsko primorje
| rok vzniku = [[1849]]
| rok zániku = [[1919]]
| před 1 = Ilyrské království
| před 1 vlajka = Flag of the Kingdom of Illyria.svg
| po 1 = Julské Benátsko
| po 1 vlajka = Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
| šířka 1. sloupce = 
| vlajka = Flag of the Austrian Littoral.svg
| článek o vlajce = 
| velikost vlajky = 
| znak = Coat of arms of the Austrian Littoral.svg
| článek o znaku = 
| velikost znaku = 85px
| rámeček znaku = 
| hymna = 
| článek o hymně = 
| motto = 
| článek o mottu = 
| mapa = Austrian Littoral in 1914.png
| velikost mapy = 290px
| mapa poznámka = Rakouské přímoří v roce [[1914]]
| hlavní město = [[Terst]] (od roku [[1860]])
| rozloha = 7 967 km² (rok [[1880]])<br />7 967
| rozloha poznámka = (rok [[1910]])
| nejvyšší bod = 
| nejvyšší bod poznámka = 
| nejdelší řeka = 
| nejdelší řeka poznámka = 
| počet obyvatel = 648 000 (rok [[1880]])<br />894 287
| počet obyvatel poznámka = (rok [[1910]])
| jazyky = [[italština]], [[slovinština]], [[chorvatština]], [[němčina]]
| národnostní složení = 
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[monarchie]]
| mateřská země = {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| podřízené celky = {{Vlajka a název|Svobodné říšské město Terst}}<br />{{Vlajka a název|Markrabství Istrie}}<br />{{Vlajka a název|Gorice a Gradiška}}
| měna = 
| vznik = [[1849]]
| zánik = [[1919]]
}}

'''Rakouské přímoří''' ([[Němčina|německy]] ''Österreichisches Küstenland''; [[Italština|italsky]] ''Litorale Austriaco''; [[Slovinština|slovinsky]] ''Avstrijsko primorje''; [[Chorvatština|chorvatsky]] ''Austrijsko primorje'') nebo krátce '''Přímoří''' (''Küstenland''; ''Litorale''; ''Primorska'') byl historický správní útvar na území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Slovinsko|Slovinska]] a [[Itálie]], rozkládající se mezi [[Alpy|Alpami]] a [[Jaderské moře|Jaderským mořem]]. V letech [[1849]]–[[1918]] to byla součást [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Zahrnovalo celé údolí [[Soča|Soče]], přístav [[Terst]] (zemské hlavní město), [[Kras (pohoří)|Kras]], [[Istrie (poloostrov)|Istrii]] a většinu ostrovů v [[Kvarnerský záliv|Kvarnerském zálivu]].

== Historie ==
[[Soubor:Austrian Littoral 1897.jpg|náhled|upright|vlevo|Rakouské Přímoří v roce [[1897]]]]
[[File:Rakouské Přímoří.jpg|náhled|upright|vlevo|Rakouské Přímoří a jeho tři země: [[Gorice a Gradiška]], [[Markrabství Istrie|Istrie]], [[Terst]]]]
[[Habsburská monarchie]] získala svrchovanost nad pobřežím severního Jadranu s přístavy [[Terst]]em a [[Rijeka|Rijekou]] v roce 1382, resp. 1474. Převaha [[Benátská republika|Benátské republiky]] na Jadranu a nebezpečí expanze [[Osmanská říše|Osmanské říše]] zpočátku neumožňovaly konsolidovat a rozvinout tyto pobřežní državy. Obě města si zachovala svoji autonomii až do 18. století.

Císař [[Karel VI.]] rozšířil svoji námořní moc mírem s Turky a vyhlášením svobodné plavby na Jadranu. V roce 1719 prohlásil [[Terst]] a [[Rijeka|Rijeku]] svobodnými přístavy. V roce 1730 začal Přímoří centrálně spravovat z Terstu. Opačně postupoval císař [[Josef II.]], když v roce 1775 oddělil správu obou hlavních přístavů a Rijeku připojil k [[Uhersko|Uherskému království]]. Terst se stal součástí [[Dědičné habsburské země|dědičných zemí]] a krátce nato byl spojen s [[Gorice a Gradiška|Goricí a Gradiškou]].

Počátkem [[Napoleonské války|napoleonských válek]] Habsburská monarchie získala v roce 1797 na základě [[Mír v Campo Formio|míru v Campo Formio]] od [[Benátsko|Benátska]] [[Markrabství Istrie|Istrii]] a ostrovy [[Kvarnerský záliv|Kvarnerského zálivu]]. Nově vzniklé [[Rakouské císařství]] však o tuto oblast včetně všech jadranských zemí záhy přišlo [[Prešpurský mír|Bratislavským mírem]] ve prospěch napoleonského italského království. Následný Schönbrunský mír ([[1809]]) přeměnil tato území na [[Ilyrské provincie]], které byly přímo spravovány [[První Francouzské císařství|Francií]]. Porážkou [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] Rakousko znovu získalo tuto oblast v roce 1813 a celé Přímoří včetně Terstu, Gorice a Gradišky i celé Istrie se stalo spolu s ostrovy Kvarnerského zálivu, dále Rijekou s jejím zázemím a [[Střední Chorvatsko|vlastním Chorvatskem]] (bez [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]], ale s [[Karlovac]]em) jedinou správní jednotkou – [[Ilyrské království|Ilyrským královstvím]] ([[1816]]–[[1849]]).

[[Soubor:Coat of arms of the Austrian Littoral.svg|náhled|vlevo|upright=0.6|Znak Přímoří 1849–1867]]
V roce 1822 byla Rijeka a Chorvatsko odděleny a staly se součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Ilýrie byla rozdělena na dvě provincie, [[lublaň]]skou a terstskou, která se dále dělila na čtyři okresy: Gorice (''Görz''; včetně Gorice a [[Julské Benátsko|Julského Benátska]]), Istrii (''Istrien''; východní Istrie a ostrovy Kvarnerského zálivu), Terst (''Triest''; terstské vnitrozemí a západní Istrie), a město Terst (''Triester Stadtgebiet''). Kolem roku 1825 bylo dělení reorganizováno na Istrii se sídlem v [[Pazin]]u a Goricko, přičemž Terst se svým bezprostředním okolím byl odloučen od místní správy a podřízen přímo Koruně.

Roku 1849 bylo Ilyrské království zrušeno a Přímoří se stalo samostatnou korunní zemí s místodržícím v Terstu. Skládalo se z markrabství Istrie, okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a od nich odděleného Terstu. V roce 1861 se Gorice s Gradiškou a Istrie staly samostatnými korunními zeměmi a roku 1867 v souvislosti s rakousko-uherským vyrovnáním získal autonomii i Terst. Vrchní zemské hejtmanství zůstalo v Terstu.

=== Vývoj území po rozpadu Rakouska-Uherska ===
V důsledku rozpadu Rakouska-Uherska připadlo Přímoří Itálii jako součást Julského Benátska na základě [[Saintgermainská smlouva|smlouvy v Saint Germain]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo rozděleno [[Morganova linie|Morganovou linií]] na dvě zóny (A obsazenou angloamerickými vojsky a B [[Jugoslávská lidová armáda|jugoslávskou armádou]]). Po uzavření [[Pařížské mírové smlouvy (1947)|Pařížské mírové smlouvy]] s Itálií bylo Přímoří z větší části začleněno do [[Jugoslávie]] s výjimkou západní části, kde menší část Gorice a Gradišky připadla Itálii. Terst byl vyhlášen [[Svobodné území Terst|svobodným územím]] pod společnou vojenskou správou. V roce 1954 podepsaly v [[Londýn]]ě [[Spojené království]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]], Itálie a [[Jugoslávie]] memorandum o porozumění, podle kterého se terstské území dočasně rozdělilo mezi italskou a jugoslávskou civilní správu, přičemž město Terst připadlo Itálii. Dočasná správa byla prohlášena za definitivní na základě [[Osimská smlouva|dohody z Osima]], kterou uzavřely Itálie a Jugoslávie 11. října 1977.

Rozdělením Jugoslávie v roce 1991 byla otázka hranic znovu otevřena. Téměř celá Istrie připadla Chorvatsku, Slovinsku cca 12&nbsp;km pás od pobřeží (kolem Koperu) do vnitrozemí. V r. 1992 Slovinsko vyhlásilo, že se cítí vázáno dohodou z Osima, což bylo podmínkou pro jednání o vstupu Slovinska do [[Evropská unie|Evropské unie]].

V současnosti (2009) zůstává otevřena otázka námořní hranice mezi Slovinskem a Chorvatskem a je předmětem jednání. Na historickém území se rozkládají italské územní spolky obcí Carso Isonzo Adriatico, Collio – Alto Isonzo a Giuliana v [[Regiony v Itálii|regionu]]  [[Furlansko-Julské Benátsko]], slovinský tradiční region [[Přímoří (Slovinsko)|Přímoří]] a chorvatské župy [[Istrijská župa|Istrijská]] a [[Přímořsko-gorskokotarská župa|Přímořsko-gorskokotarská]] (částečně).

== Administrativní dělení ==
=== Terst ===
=== Gorice a Gradiška ===
* Město [[Gorizia|Gorice]] (''Stadt Görz'')
* Goricko (''Görz Land'')
* [[Gradisca d'Isonzo|Gradiška]]
* [[Monfalcone]]
* [[Sežana]] (''Sesana'')
* [[Tolmin]] (''Tolmein'', ''Tolmino'')

=== Istrie ===
* [[Koper]] (''Capodistria'')
* [[Krk (ostrov)|Krk]] (''Veglia'')
* [[Lošinj]] (''Lussin'')
* [[Poreč]] (''Parenzo'')
* [[Pazin]] (''Mitterburg'', ''Pisino'')
* [[Pula]] (''Pola'')
* [[Volosko]] (''Volosca'')

== Obyvatelstvo ==
Níže uváděná tabulka odpovídá [[sčítání lidu]] v roce 1910 (v Terstu v r. 1911). Rakouské přímoří obývaly uvedené jazykové komunity, které se zjišťovaly podle „obcovací řeči“, protože se při sčítání nepřihlíželo ani k příslušnosti k [[Etnikum|etnické skupině]], ani k [[mateřský jazyk|mateřskému jazyku]]. Kromě malé [[Srbové|srbské]] komunity v Terstu a obce [[Peroj]] v Istrii obydlené etnickými [[Černohorci]] může být naprostá většina chorvatských mluvčích považována za [[Chorvati|Chorvaty]]. Italština a [[furlanština]] byly od roku 1880 počítány za jednu obcovací řeč a jsou uváděny jednotně jako italština. Extrapolací z italského sčítání lidu 1921, jediného ve 20. století, kdy byla furlanština počítána jako oddělená kategorie jazyka, může být počet furlanských mluvčích odhadován na 60 000–75 000. Rakouské přímoří obýval značný počet cizinců (kolem 71 000 neboli 7,9 % z celkové populace), kteří nebyli na obcovací řeč dotazováni. Více než polovina z nich žila v Terstu; většinou to byli občané [[Italské království|Italského království]], následováni občany Uherska a [[Německo|Německa]]. Předpokládá se, že jejich většinu (75 %) tvořili [[Italové]], méně pak [[Němci]], Chorvaté (z Rijeky, Chorvatska a Slavonie), [[Slovinci]] (z [[Benátské Slovinsko|Benátského Slovinska]]) a [[Maďaři]].
{| class="wikitable"
! !!Gorice a Gradiška!!Istrie!!Terst!!Celkem
|-
|'''[[Rozloha]]'''|| align="right"|2 918&nbsp;km²|| align="right"|4 956&nbsp;km²|| align="right"|95&nbsp;km²|| align="right"|7 969&nbsp;km²
|-
|'''[[Počet obyvatel]]'''||align="right"|260 721||align="right"|403 566||align="right"|230 000||align="right"|894 287
|-
|'''[[Hustota zalidnění|Hustota osídlení]]'''||align="right"|89,3 obyv./km²||align="right"|81,4 obyv./km²||align="right"|2 414,8 obyv./km²||align="right"|112,2 obyv./km²
|-
|'''Obcovací řeč'''|| || || || 
|-
|italština||90 119 (36 %)||147 417 (38,1 %)||118 957 (51,9 %)||356 676 (40 %)
|-
|slovinština||154 564 (58 %)||55 134 (14,3 %)||56 845 (24,8 %)||276 398 (31 %)
|-
|chorvatština|| ||168 184 (43,5 %)||2 403 (1,1 %)||172 784 (19 %)
|-
|němčina||4,486 (2 %)||12 735 (3,3 %)||11 856 (5,2 %)||29 077 (3 %)
|-
|ostatní nebo neznámá|| || ||779 (0,3 %)|| rowspan="2" valign="top" |59 347(7 %)
|-
|nerakouští občané|| || ||38 597 (16,8 %)
|-
|}
V období kolem druhé světové války došlo k výrazným změnám v národnostním složení obyvatelstva. Před válkou a během ní italská vláda podporovala přesuny slovanského obyvatelstva do [[Apulie]] a [[Kalábrie]] v jižní Itálii a do [[Italská východní Afrika|východní Afriky]] a naopak osidlování Istrie obyvateli jižní Itálie. Italští učitelé vyučovali v mateřských a základních školách, aniž by znali místní jazyk. Po válce opustila jugoslávkou zónu B značná část obyvatelstva (prameny uvádějí odlišně od 10 000 do 40 000), převážně Italů, jak nuceně, tak dobrovolně. Zbytky německé menšiny byly z této zóny násilně vystěhovány.

Na území Přímoří žijí v jednotlivých státech významné menšiny. Vzhledem k tomu, že statistické jednotky nerespektují rozlohu původního Přímoří, jsou dále uvedené údaje odhady. Italů žije ve Slovinském přímoří asi 2 000 (sčítání 2002), na chorvatském území jich je (sčítání 2001) přes 17 000 a Slovinců 3 000. Oproti začátku 20. století zde přibyly významnější menšiny Srbů (11 000) a [[Bosňáci|Bosňáků]] (4 000). V italských oblastech žije podle úředního odhadu z roku 2005 přibližně 61&nbsp;000 Slovinců.

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad| jazyk = en| článek = Austrian Littoral| revize = 331439978| jazyk2 = de| článek2 = Österreichisches Küstenland| revize2 = 67004638}}

=== Související články ===
* [[Dějiny Slovinska]]
* [[Dějiny Itálie]]
* [[Gorice a Gradiška]]
* [[Morganova linie]]
* [[Terst]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{sl}} Peter Štih, [https://web.archive.org/web/20090319025304/http://www.sistory.si/publikacije/pdf/zgodovina/Stih-Slovenska_zgodovina_od_prazgodovinskih_kultur_do_konca_srednjega_veka.pdf Slovinské dějiny : Od předvěkých kultur do konce středověku].
* {{sl}} Peter Vodopivec, [https://web.archive.org/web/20081010050523/http://www.sistory.si/publikacije/pdf/zgodovina/Slovenska-zgodovina-1780-2004.pdf Historie Slovinska 1780–2004]
* {{de}} [http://www.deutsche-schutzgebiete.de/kuk_kuestenland.htm Küstenland]
* [https://archive.today/20120918125526/www.terra.es/personal7/jqvaraderey/185915BK.GIF Rakousko a Balkán 1815–1859 (mapa)]

{{Země Rakouského císařství}}
{{Korunní země Rakouska-Uherska}}
{{Portály|Historie|Chorvatsko|Itálie|Slovinsko}}

[[Kategorie:Dějiny Rakouska-Uherska]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Chorvatska]]
[[Kategorie:Geografie Slovinska]]
[[Kategorie:Historická území Slovinska]]
[[Kategorie:Historická území Itálie]]
[[Kategorie:Historická území Rakouska]]
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]]
[[Kategorie:Dějiny Furlanska-Julského Benátska]]
[[Kategorie:Geografie Furlanska-Julského Benátska]]
[[Kategorie:Istrijská župa]]
[[Kategorie:Přímořsko-gorskokotarská župa]]