Provinilá matka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Provinilá matka je drama v pěti aktech od Pierrea-Augustina Carona de Beaumarchais, dokončené v roce 1792. Světová premiéra se uskutečnila 6.  června  1792 v divadle Théâtre de la rue Feydeau. Při dalším provedení 5. května 1797 se hra setkává s fenomenálním úspěchem.

role[editovat | editovat zdroj]

  • Hrabě Almaviva, španělský grand s ušlechtilou hrdostí.
  • Countess Almaviva, velice melancholická se zbožností anděla.
  • Chevalier Léon, jejich syn;mladý muž posedlý svobodou.
  • Florestine, schovanka a dcera hraběte Almavivi; mladá dívka plná soucitu.
  • Bégearss, Ir, Major Španělské armády, starý sekretář hraběte v době zastávání funkce ambasadora; velice tvrdý člověk, a velký intrikán, stále vytvářející problémy.
  • Figaro, sluha a důvěrník hraběte, muž otevřený, veselý a zkušený.
  • Suzanne, služka a důvěrnice hraběnky. Žena Figara. Je velice oddaná své paní.
  • M. Fal, hraběcí notář; slušný a precizní člověk.
  • Guillaume, Německý komorník pana M. Begearsse; příliš zkušený v porovnání se svým pánem.

Synopsis[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává dvacet let po předchozí hře v trilogii, Figarova svatba . Zatímco Hrabě byl pryč na dlouhé služební cestě, hraběnka a Cherubin spolu strávili noc. Když hraběnka řekl Cherubin, že to, co udělal, bylo špatné a že ho už nikdy nechce vidět, odešel Cherubín do války a úmyslně se nechal smrtelně zranit na válečném poli. Jak umíral, napsal poslední dopis hraběnce, kde deklaroval svou lásku a lítost nad vším co udělal. Hraběnka neměl to srdce vyhodit dopis, a místo toho ho zamkla do zvláštního boxu dodaným Irem Bégearss, s tajným prostorem, ve kterém byl dopis uložen, aby ho hrabě nikdy nemohl najít. Brzy poté, ke svému zděšení však hraběnka poznává že je s Cherubínem těhotná a čeká dítě (Leóna).

Hraběti byly podezřelé okolnosti narození dítěte, a správně tušil, že není otcem Léona, a tak se snaží rychle užívat svého majetku, aby León nezdědil nic. Rozhodl se vzdát se svého titulu a přestěhovat rodinu do Paříže; i tak ale stále hledá důkaz, aby mohl podpořit své pochybnosti, a mohl chlapce vydědit a hraběnku nařknout z cizoložství.

Mezitím hrabě má nemanželské dítě jeho vlastní, dceru jménem Florestine. Bégearss chce se s ní oženit, a aby bylo zajištěno, že bude hraběcí jediným dědicem, začne vyvolat nesváry nad hraběnky tajemství. Figaro a Suzanne, kteří jsou stále ještě ženatý, musí znovu přijít k záchraně hraběte a hraběnky; a jejich nemanželské děti Léon a Florestine, kteří jsou tajně v lásce spolu navzájem.

Děj[editovat | editovat zdroj]

I. AKT[editovat | editovat zdroj]

Figaro a jeho manželka Suzanne jsou stále ve službách hraběte Almavivi a jeho manželky hraběnky Rosine, ale rodina se přestěhovala do Francie. Hrabě tak utratit všechny finance, protože se obává, že by vše mohl zdědit León. Hra začíná v den Saint-Léon, kdy se narodí syn hraběnky a jejího ex milence Cherubína. Od doby kdy, nejstarší syn hraběte zemřel v souboji, je hrabě k Leonovi stále více nepřátelský, protože tuší, že je výplodem cizoložství Hrabněky. Pan Begearss, Ir, byl přijat do rodiny. Figaro a Susanna ho podezírají, že chce zradit celou rodinu. Begearss se chce oženit Florestine, a odjet na Maltu za doprovodu Figaro. Begearss ukazuje Hraběti dopis Cherubína, který napsal v době cizoložství.

II. AKT[editovat | editovat zdroj]

Po přečtení dopisu hrabě zuří, našel tak poslední důkaz o jeho podezření, že mu byla hraběnka nevěrná. Hrabě tak souhlasí, aby si Bégearss vzal Florestine. Bégearss všem řekne, že Florestine je skutečná dcera hraběte, a že si tedy nemůže vzít Leóna. Florestine pláče a León je zdrcený.

III. AKT[editovat | editovat zdroj]

Hraběnka je přesvědčena, že pro Florestine bude v nejlepším zájmu vzít si Begearss; Hraběnka je připravena poskytnout podstatnou část svého majetku coby věno, aby se s Begearss vypořádala. Na naléhání Bégearss, hraběnka se slzami v očích pálí dopisy od Cherubina. Svatební obřad se bude konat večer.

IV. AKT[editovat | editovat zdroj]