Prohořívací kotel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kotel na tuhá paliva

Prohořívací kotel je druh topného kotle který funguje na principu spalování paliva prohoříváním (oheň prochází palivem zespodu nahoru). Průběh spalování je následující: Po přiložení paliva (obvykle po velkých dávkách) všechen oheň prochází přiloženým palivem. To se musí vysušit, ohřát, uvolnit prchlavá hořlavina a dohořet zbylé odplyněné uhlí. Tento kotel dnes využívá asi 40 % domácností. Je neekologický a neekonomický hlavně z toho důvodu že po přiložení paliva (většinou uhlí) se oheň zadusí a z komína vychází velké množství kouře a emisí; v tom případě není v kotli předáváno maximum tepla topné soustavě budovy a po rozhoření už dříve přiloženého paliva se kotel na určitou dobu tak rozehřeje, že teplo tzv. vylétne komínem. Tzn. že v první chvíli palivo nehřeje a po chvilkovém rozhoření se teplo nepředá, takže se musí přikládat znovu a celý cyklus se opakuje dokola. Proto je u prohořívacího kotle důležitá správná obsluha: vždy přikládat jen tolik paliva, aby se oheň nedusil a aby nekouřil.

Lidé tento kotel volí hlavně kvůli jeho nízké ceně a také proto že je to tzv. všepal, takže kotel, co hodně vydrží a v podstatě dokáže spálit skoro vše od uhlí až po komunální odpad. Ve většině případů je vyroben z litiny.