Právo skladu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Právo nuceného skladu)

Právo nuceného skladu bylo jedním ze středověkých městských privilegií. Stejně jako u ostatních městských práv je uděloval panovník (v případě královských měst), anebo jeho majitel (pokud šlo o poddanské město). Spočívalo v povinnosti obchodníka jedoucího kolem města se v něm několik dní zdržet a nabídnout své zboží.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽEMLIČKA, Josef. Království v pohybu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 672 s. (Česká historie). ISBN 978-80-7422-333-4. Kapitola Potřeby a starosti města, s. 257.