Právo na odpočinek a volný čas
Právo na odpočinek a volný čas je hospodářské, sociální a kulturní právo na přiměřenou dobu být pryč z práce a dalších společenských povinností. Je spojeno s právem na práci a historickými hnutími usilujícími o zákonná omezení pracovní doby. Dnes je právo na odpočinek a volný čas uznáno ve Všeobecné deklaraci lidských práv,[1] Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvě o právech dítěte a v mnoha dalších textech na úrovni států.
V českém právu je právo na odpočinek a volný čas ukotveno pouze v právech dětí v rámci Úmluvy o právech dítěte.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Universal Declaration of Human Rights at 70: 30 Articles on 30 Articles - Article 24. www.ohchr.org [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Sdělení č. 104/1991 Sb. Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech dítěte. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online.
