Zobrazení zdroje stránky Portál:Ptáci/Archiv/Osobnost

==2009 - leden 2010==

===Prosinec - leden===

[[Soubor:Carl von Linné.jpg|right|120px|Carl Linné]]
'''Carl Linné''' ([[23. květen|23.&nbsp;května]] [[1707]], Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – [[10. leden|10.&nbsp;ledna]] [[1778]], [[Uppsala]]) byl [[Švédsko|švédský]] [[přírodovědec]] a [[lékař]], zakladatel botanické a zoologické systematické [[nomenklatura|nomenklatury]]. Vytvořil také pojem [[Druh|druh]] jako základ přirozené soustavy organismů.

Ve svém nejvýznamnějším díle ''Systema Naturae'' popsal více než 4 400 živočišných a 7 700 rostlinných druhů. 

'''{{malé|[[Carl Linné|>>více]]}}'''

==Únor 2010 - prosinec 2010==

===Únor - březen===

[[Soubor:Johann-Friedrich-Brandt.jpg|right|120px|Johann Friedrich von Brandt]]
'''Johann Friedrich von Brandt''' ([[25. květen|25. května]] [[1802]] - [[15. červenec|15. července]] [[1879]]) byl [[Německo|německý]] přírodovědec.

Brandt se narodil v [[Jüterbog]]u, navštěvoval nejprve [[gymnázium]] ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenberg]]u a později Berlínskou univerzitu. V roce [[1831]] byl jmenován ředitelem zoologického oddělení na Petrohradecké akademii věd, kde svá díla publikoval v [[ruština|ruštině]]. Popsal hned několik druhů [[ptáci|ptáků]] na základě informacích získaných z ruských průzkumných výprav pořádaných při [[Severní Amerika|severoamerickém]] pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Působil také jako [[entomologie|entomolog]], specializoval se zejména na studium [[brouci|brouků]]. Zemřel v roce 1879 v Merreküllu v [[Estonsko|Estonsku]].

'''{{malé|[[Johann Friedrich von Brandt|>>více]]}}'''

===Duben - červen===

[[Soubor:Forsterundsohn.jpg|right|150px]]
'''Johann Reinhold Forster''' (22. října [[1729]] [[Dirschau]] – 9. prosince [[1798]] [[Halle]]) byl německý luteránský pastor a přírodovědec částečně skotského původu, který svým dílem přispěl k začínající [[ornitologie|ornitologii]] Evropy a Severní Ameriky. Věhlasu se mu dostalo jeho účastí na [[Druhá plavba Jamese Cooka|druhé plavbě Jamese Cooka]] do Tichomoří, kde ho doprovázel jeho syn [[Georg Forster]].

'''{{malé|[[Johann Reinhold Forster|>>více]]}}'''
== 2015 ==
=== Září ===
[[File:Brisson Mathurin Jacques 1723-1806.png|thumb|Mathurin Jacques Brisson]]
'''[[Mathurin Jacques Brisson]]''' ([[30. duben]] [[1723]], [[Fontenay-le-Comte]] – [[23. červen]] [[1806]], [[Croissy-sur-Seine]]) byl [[Francie|francouzský]] [[zoolog]] a [[fyzik]]. V oblasti zoologie je nejproslulejší jeho šestidílná práce ''Ornitologia'' z let [[1860]]-[[1863]]. Systém klasifikace [[Ptáci|ptáků]], který zde vytvořil, byl užíván téměř sto let. Rozlišil 26 řádů a 115 rodů. Když mu bylo znemožněno věnovat se dále zoologii, byl jmenován profesorem fyziky ("přírodní filozofie") na univerzitách v [[Navarre]] a v [[Paříž|Paříži]]. [[Mathurin Jacques Brisson#Bibliografie|Více...]]
=== Říjen ===
[[Soubor:Erik Pontoppidan den Yngre.jpg|thumb|Erik Pontoppidan]] 
'''[[Erik Pontoppidan|Ludvigsen Pontoppidan]]''' ([[24. březen|24. března]] [[1698]] [[Aarhus]] – [[20. prosinec|20. prosince]] [[1764]] v [[Kodaň|Kodani]]) byl [[Dánsko|dánský]] [[historik]], [[teolog]] a [[ornitolog]]; patří k nejvýznamnějším představitelům [[Skandinávie|skandinávského]] [[pietismus|pietismu]]. V letech [[1748]]-[[1755]] zastával úřad [[biskup]]a v [[Norsko|norském]] [[Bergen]]u. Roku [[1737]] vydal komentář k [[Martin Luther|Lutherovu]] Menšímu [[katechismus|katechismu]] pod názvem ''Sandhed til Gudfryktighed''.
=== Listopad ===
[[Soubor:Temminck Coenraad Jacob 1770-1858.jpg|thumb|Coenraad Jacob Temminck]] 
'''[[Coenraad Jacob Temminck]]''' ([[31. březen|31. března]] [[1778]], [[Amsterdam]] - [[30. leden|30. ledna]] [[1858]], [[Lisse]]) byl [[Holandsko|holandský]] [[aristokracie|aristokrat]] a [[zoolog]]. Temminck působil od roku [[1820]] až do své smrti v roce 1858 jako první ředitel Národního historického muzea v [[Leiden]]u. Jedno z jeho prvních významnějších děl ''Manuel d'ornithologie, ou Tableau systematique des oiseaux qui se trouvent en Europe'' ([[1815]]) byla standardní práce s tematikou evropského ptactva na mnoho let. Zdědil velkou sbírku ptactva od svého otce, který dlouhá léta působil jako pokladník Holandské východoindické společnosti.
=== Prosinec ===
[[Soubor:Karel-Hudec-na-Zbytově2013b.jpg|thumb|Karel Hudec]] 
Doc. RNDr. '''[[Karel Hudec]]''', DrSc., (* [[18. listopad]]u [[1927]] v [[Brno|Brně]]) je český [[zoolog]] a [[ekolog]] se specializací na ekologickou ornitologii. Je absolventem Přírodovědecké fakulty [[Masarykova univerzita|Masarykovy university]] v Brně, kde v roce [[1951]] získal titul [[Doktor přírodních věd|RNDr]]. V letech [[1950]] až [[1954]] pracoval jako učitel v [[Bohumín]]ě, od roku [[1955]] až do roku [[1990]] působil v Ústavu pro výzkum obratlovců a v Ústavu systematické a ekologické biologie [[Československá akademie věd|ČSAV]] v Brně. V roce [[1991]] se stal [[docent]]em [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v Brně. V roce [[1996]] byl prvním vedoucím Ornitologické laboratoře v [[Olomouc]]i. [[Karel Hudec|Více...]]
== 2016 ==
=== Leden ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 135-KB-14-082, Tibetexpedition, Ernst Schäfer.jpg|thumb|180px|Ernst Schäfer během své poslední expedice v [[Tibet]]u]] 
'''[[Ernst Schäfer]]''' ([[14. březen|14. března]] [[1910]], [[Kolín nad Rýnem]] – [[21. červenec|21. července]] [[1992]]) byl významný [[Němci|německý]] [[Lov|lovec]], [[Zoologie|zoolog]] a [[fotograf]] působící ve 30. letech 20. století a specializující se na [[ornitologie|ornitologii]]. Nejznámější jsou jeho tři expedice do [[Tibet]]u v roce 1931, v období 1934-1935 a v letech 1938-1939. První dvě expedice byly v čele s Američanem [[Brooke Dolan II|Dolanem Brookem]]. Třetí expedici vedl sám pod záštitou [[Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]], [[Schutzstaffel|SS]] a různých sponzorů. Během těchto expedic bylo posbíráno více než 3300 vzorků ptáků [[Ernst Schäfer#Životopis|Více...]]
=== Únor ===
[[Soubor:John_James_Audubon_1826.jpg|thumb|180px]] 
'''[[John James Audubon]]''' ([[26. duben|26. dubna]] [[1785]], [[Les Cayes]], [[Haiti]] – [[27. leden|27. ledna]] [[1851]], [[Manhattan]], [[New York]]) byl významný francouzsko-americký [[ornitolog]], [[přírodovědec]] a [[malíř]]. Audubon se narodil na [[Haiti]] a v roce [[1803]] imigroval do [[Spojené státy americké|Spojených států]], kde pobýval až do své smrti. Za svůj život objevil a popsal celkem 25 nových druhů a 12 poddruhů. [[John James Audubon|Více...]]
=== Březen ===
[[Soubor:Jan Vilímek - Dr Vladislav Šír.jpg|thumb|180px]] 
'''[[Vladislav Šír]]''' ([[24. březen|24. března]] [[1830]] [[Jičín]] - [[24. duben|24. dubna]] [[1889]] [[Praha]]) byl český [[lékař]], [[ornitologie|ornitolog]], [[spisovatel]] a komunální politik. Po studiích působil jako lékař v Jičíně a organizoval tam vlastenecké spolky. Od roku [[1875]] žil v Praze. Byl autorem řady vědeckých článků i samostatných publikací s lékařskou, přírodovědeckou a chovatelskou tematikou. Jeho hlavní dílo, ''Ptactvo české'', vyšlo posmrtně. [[Vladislav Šír#Život|Více...]]
=== Duben ===
'''[[Dick Forsman]]''' (* [[1953]] [[Helsinky]]) je finský ornitolog a fotograf. Forsman studoval zoogenetiku na univerzitě v Helsinkách a patří mezi přední evropské ornitology se specializací na dravce. V obdobích 1992–1993 a 1984–1991 byl předsedou finského Rariteettikomitean. Vydal řadu ornitologických příruček a průvodců. [[Dick Forsman|Více...]]
=== Květen ===
'''[[William Turner]]''' (asi [[1508]], [[Northumberland]] – [[7. červenec|7. července]] [[1568]], [[Londýn]]) byl významný [[Anglie|anglický]] [[ornitologie|ornitolog]] a [[botanika|botanik]]. Jeho dílo ''Avium praecipuarum, quarum apud Plinium et Aristotelem mentio est, brevis et succincta historia'' ([[Kolín nad Rýnem]], [[1544]]) je považováno za první tištěnou knihu, která se výhradně zabývá studiem [[ptáci|ptáků]]. Popisuje zde navíc nejen druhy, o kterých se zmiňoval již [[Aristotelés]] a [[Plinius starší]], ale také ty, které sám pozoroval a právě díky tomuto mezníku v dějinách ornitologie je často označován jako první ornitolog v moderním vědeckém duchu.
=== Červen ===
[[File:Dr. Matthias Reinschmidt in der Katandra Treetops Freiflugvoliere im Loro Parque auf Teneriffa - 2010.jpg|thumb|Matthias Werner Reinschmidt]]
'''[[Matthias Reinschmidt|Matthias Werner Reinschmidt]]''' (* [[28. květen|28. května]] [[1964]] v [[Bühl (Baden)]], [[Německo]]) je německý [[biologie|biolog]]. Od roku [[2001]] do roku [[2010]] byl kurátorem v [[Loro Parque]] v Puerto de la Cruz Tenerife na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]]. Od prosince [[2010]] zde působí jako [[ředitel]] zoologické zahrady [[Loro Parque]] a nadace Loro Parque. [[Matthias Reinschmidt|Více...]]
=== Červenec ===
'''[[Karel Kněžourek]]''' (* [[7. listopad]]u [[1857]] [[Městec Králové]] – [[3. listopad]]u [[1920]] [[Žleby]]) byl český pedagog, přírodovědec, [[Botanika|botanik]], [[Zoologie|zoolog]], [[Entomologie|entomolog]] a [[Ornitologie|ornitolog]]. V letech 1893–1909 působil jako řídící učitel v [[Starkoč]]i u [[Čáslav]]i a v letech 1909–1919 ve Žlebech. Navzdory skutečnosti, že byl obyčejných vesnickým učitelem, se vypracoval na uznávaného přírodovědce. Je známý jako autor ''Velkého přírodopisu ptactva I., II.'', který vyšel v letech 1910–1912, a celé řady populárních článků hlavně o ptácích a hmyzu v časopise [[Vesmír (časopis)|Vesmír]] (Nové pokusy s chovem bourců, 1906), a [[Příroda (časopis)|Příroda]] (Drvopleň vrbový, [[1919]]–[[1920]]). Přispíval také do lesnických a mysliveckých časopisů Jana Doležala a J. V. Rozmary a do Loveckého obzoru pod vlastním jménem, ale i pod pseudonymy. Psal např. o hospodářském významu hmyzožravého ptactva (1904–1905), o škůdcích ovocných stromů (1907) a živočichů (1908). [[Karel Kněžourek#Bibliografie|Více...]]
=== Srpen ===
[[File:Jiří Janda (1865-1938).jpg|200px|right]]
'''[[Jiří Janda]]''' ([[24. duben|24.&nbsp;dubna]] [[1865]], [[Malá Strana|Praha-Malá Strana]] – [[25. srpen|25.&nbsp;srpna]] [[1938]] tamtéž) byl středoškolský profesor, [[ornitologie|ornitolog]], zakladatel [[Zoologická zahrada Praha|Zoologické zahrady v Praze]] a první předseda [[Česká společnost ornitologická|Československé společnosti ornithologické]]. Jeho otcem byl spisovatel [[Bohumil Janda Cidlinský]] ([[1831]]–[[1875]]). V mládí se zajímal o zvířata a zejména o [[Ptáci|ptáky]] a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v&nbsp;[[Poděbrady|Poděbradech]] u&nbsp;svého dědečka na statku. Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat [[Akademické gymnázium Štěpánská|novoměstské gymnázium]], kde v roce 1894 složil maturitu. Pak studoval přírodní vědy na a&nbsp;na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě&nbsp;UK]] (tehdy ještě [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|přírodovědecká fakulta]] neexistovala). Navštěvoval přednášky [[zoologie]] u významného přírodovědce [[Antonín Frič|Antonína Friče]]. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt ([[1887]]–[[1888]]) na univerzitě ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. [[Jiří Janda#Profesní dráha|Více...]]
=== Září-říjen ===
[[File:Victor Audouin.jpg|200px|right]]
'''[[Victor Audouin]]''' [''ódué<sup>n</sup>''], vlastním jménem ''Jean Victor Audouin'', často také uváděn jako ''Jean-Victoire Audouin'' ([[27. duben|27. dubna]] [[1797]], [[Paříž]] – [[9. listopad]]u [[1841]], Paříž) byl francouzský [[Přírodní vědy|přírodovědec]], [[Entomologie|entomolog]] a [[Ornitologie|ornitolog]]. Audouinovu významnou práci ''Histoire des insectes nuisibles à la vigne'' dokončili a publikovali po jeho smrti zoologové [[Henri Milne Edwards]] a [[Émile Blanchard]]. Většina Audouinových statí byla publikována v časopise ''Annales des sciences naturelles'', který v roce 1824 společně s botanikem [[Adolphe Brongniart|Adolphem Brongniartem]] a chemikem [[Jean-Baptiste Dumas|Jean-Baptiste Dumasem]] založil. [[Victor Audouin#Život|Více...]]
=== Listopad ===
'''[[Erwin Stresemann]]''' ([[22. listopad]]u [[1889]] [[Drážďany]] – [[20. listopad]]u [[1972]] [[Východní Berlín]]) byl [[Německo|německý]] [[Přírodopis|přírodovědec]] a [[Ornitologie|ornitolog]]. Podnítil řadu mladých německých vědců, včetně [[Ernst Mayr|Ernsta Mayra]] či Bernharda Rensche. Stresemann byl dlouholetým redaktorem časopisu ''Journal für Ornithologie'' (od roku 1922). V této pozici projevil své preference článků týkajících se [[anatomie]], [[fyziologie]] a chování ptáků. Jeho hlavní publikací byl svazek ''Aves'' (1927–1934) v rámci Zoologické příručky (''Handbuch der Zoologie''). Napsal také ''Entwicklung der Ornithologie von Aristoteles bis zur Gegenwart'' (1951), přehled vývoje ornitologie od [[Aristotelés|Aristotela]] až po moderní dobu, do angličtiny přeložený v roce 1975 jako Ornithology from Aristotle to the Present. [[Erwin Stresemann#Život a dílo|Více...]]
=== Prosinec ===
[[File:Carl Jakob Sundevall 1801-1875.jpg|100px|right]]
'''[[Carl Jakob Sundevall]]''' ([[22. říjen]] [[1801]], [[Högestad]] – [[2. únor]] [[1875]], [[Stockholm]]) byl [[Švédsko|švédský]] [[zoologie|zoolog]] a [[ornitologie|ornitolog]]. Zoologii vystudoval na [[Lundská univerzita|univerzitě v Lundu]], roku 1823 zde získal doktorát. Poté cestoval po východní Asii a následně se vrátil ke studiu, tentokrát medicíny, absolvoval roku 1830. Od roku 1833 pracoval ve [[Švédské přírodopisné muzeum|Švédském přírodopisném muzeu]]. Zde byl jmenován [[Profesor|profesorem]] (1839). V letech 1856–1887 vytvořil rozsáhlé dílo ''Svenska Foglarna'', ve kterém popsal 238 druhů ptáků žijících ve Švédsku. Klasifikoval též řadu ptáků, jež z africké výpravy přivezl [[Johan August Wahlberg]]. Roku 1835 vytvořil [[fylogenetický strom]] ptáků založený zejména na studiu tvarů kyčle a nohou. Věnoval též vědeckou pozornost uspořádání šlach v nohách ptáků. Vedle svého hlavního ornitologického zájmu se věnoval i [[Entomologie|entomologii]], zvláště [[Pavouci|pavoukům]]. Z jiných oblastí ho lákala [[lingvistika]], zejména problém univerzální [[fonetická abeceda|fonetické abecedy]], jemuž věnoval práci ''Om phonetiska bokstäver''. [[Carl Jakob Sundevall|Více...]]
== 2017 ==
=== Leden ===
'''[[Johann Heinrich Blasius]]''' ([[7. říjen]] [[1809]] – [[26. květen]] [[1870]]) byl německý [[ornitologie|ornitolog]]. Roku 1836 se stal ředitelem muzea v [[Braunschweig]]u. Je autorem knih ''Fauna der Wirbelthiere Deutschlands'' ([[1857]]) a ''Die irbelthiere Europa's'' ([[1840]]) (spolu s [[Alexander Keyserling|A. Keyserlingem]]).

Jeho syn, [[Wilhelm Blasius]], byl taktéž ornitolog. [[Johann Heinrich Blasius#Dílo|Více...]]
=== Únor ===
'''[[Kazimierz Wodzicki (1816-1889)|Kazimierz Stanisław Michał Wodzicki]]''' ([[26. září]] [[1816]] [[Korzkiew]] – [[20. říjen|20. října]] [[1889]] [[Olijiv]]) byl [[Rakouské císařství|rakouský]] ornitolog a politik [[Poláci|polské národnosti]] z [[Halič]]e, v 2. polovině 19. století poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].

Byl nejmladším synem hraběte Józefa Wodzického a hraběnky Petronelly Jablonowské. Studoval v [[Krakov]]ě a v zahraničí. Zaměřoval se na přírodní vědy, obzvláště ornitologii. Publikoval četné studie v němčině a polštině.

Po obnovení ústavní vlády se zapojil do politiky. Od roku 1861 byl poslancem [[Haličský zemský sněm|Haličského zemského sněmu]] za velkostatkářskou [[kurie (volby)|kurii]]. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (tehdy ještě volené nepřímo) za [[Halič]] ([[kurie (volby)|kurie]] velkostatkářská). 11. května 1861 složil slib, rezignoval během II. zasedání sněmovny (1863–1864). [[Kazimierz Stanisław Michał Wodzicki|Více...]]
=== Březen ===
[[File:John Gould.jpg|left|100px|John Gould|thumb]]
'''[[John Gould]]''' ([[14. září]] [[1804]] – [[3. únor]]a [[1881]]) byl [[Anglie|anglický]] [[ornitologie|ornitolog]]. Jeho práce napomohla [[Charles Darwin|Charlesu Darwinovi]] při studiu jeho [[Evoluce|evoluční teorie]].

John Gould se roku [[1838]] vypravil do [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]], aby mohl studovat tamní populaci ptáků. Výsledkem této cesty byla kniha ''The birds of Australia'' (1840–1848). Tato práce obsahovala popis 600 druhů, z čehož bylo Gouldem 328 druhů nově objeveno a pojmenováno.

John Gould pojmenoval například [[astrildovití|astrildovitého]] pěvce ''[[Amada Gouldové|Amadina gouldiae]]'' „amadina paní Gouldové“ na počest své manželky Elizabeth, která ho doprovázela na jeho cestách po Austrálii (1838–1841). [[John Gould|Více...]]
=== Duben ===
[[File:William MacGillivray.jpg|left|100px]]
'''[[William MacGillivray]]''' ([[1796]] – [[1852]]) byl [[Skotsko|skotský]] přírodovědec, respektive [[ornitologie|ornitolog]]. Díky své práci v&nbsp;tomto oboru je považován za ''otce britské ornitologie''.

Narodil se v&nbsp;[[Aberdeen|Aberdeenu]], ale vyrůstal na ostrově [[Harris (ostrov)|Harris]]. Do Aberdeenu se vrátil studovat lékařství a po studiích se přestěhoval do [[Edinburgh]]u. V&nbsp;roce [[1830]] se seznámil s&nbsp;jedním z&nbsp;největších [[Spojené státy americké|amerických]] ornitologů [[John James Audubon|Johnem Audubonem]], se kterým trávil dlouhý čas při jeho pobytech v&nbsp;Edinburghu a psaní ornitologických knih. Jeho syn [[John MacGillivray]] byl rovněž ornitolog. [[William MacGillivray#Dílo|Více...]]
=== Květen−červen ===
[[Soubor:Jan Vilímek - Dr Vladislav Šír.jpg|thumb|180px]] 
'''[[Vladislav Šír]]''' ([[24. březen|24. března]] [[1830]] [[Jičín]] - [[24. duben|24. dubna]] [[1889]] [[Praha]]) byl český [[lékař]], [[ornitologie|ornitolog]], [[spisovatel]] a komunální politik. Po studiích působil jako lékař v Jičíně a organizoval tam vlastenecké spolky. Od roku [[1875]] žil v Praze. Byl autorem řady vědeckých článků i samostatných publikací s lékařskou, přírodovědeckou a chovatelskou tematikou. Jeho hlavní dílo, ''Ptactvo české'', vyšlo posmrtně. [[Vladislav Šír#Život|Více...]]
=== Červenec ===
[[Soubor:Bolle, Carl (1821-1909).jpg|thumb|180px]] 
'''[[Carl August Bolle]]''' ([[21. listopad]]u [[1821]] [[Schöneberg]] – [[17. únor]]a [[1909]] [[Berlín]]) byl [[Německo|německý]] přírodovědec a sběratel. Narodil se v bohaté pivovarnické rodině. Studoval medicínu a přírodní vědy v Berlíně a [[Bonn]]u. Navštívil [[Kapverdy]] a [[Kanárské ostrovy]] roku 1852 a 1856. Roku 1857 napsal dílo ''Meiner zweiter Beitrage zur Vogelkunde der Canarischen Inseln''. Bolle byl jedním ze zakládajících členů [[Deutsche Ornithologen-Gesellschaft]] (Německé ornitologické společnosti), která vznikla roku 1867. Jejím předsedou se stal roku 1884 (po [[Alfred Brehm|Alfredu Brehmovi]]). [[Carl August Bolle|Více...]]
=== Srpen ===
[[Doktor přírodních věd|RNDr.]] '''[[Josef Jirsík]]''' ([[26. listopad|26. listopadu]] [[1898]] [[Praha]] – [[30. prosinec|30. prosince]] [[1956]] [[Teplice]]) byl český [[Zoologie|zoolog]] a [[Ornitologie|ornitolog]]. Je považován za zakladatele seriózní a syntetizující faunistické [[ornitologie]] v [[Československo|Československu]]. Byl zakladatelem Kroužkovací stanice [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. [[Josef Jirsík#Dílo|Více...]]
=== Září ===
[[Soubor:Temminck Coenraad Jacob 1770-1858.jpg|thumb|Coenraad Jacob Temminck]] 
'''[[Coenraad Jacob Temminck]]''' ([[31. březen|31. března]] [[1778]], [[Amsterdam]] - [[30. leden|30. ledna]] [[1858]], [[Lisse]]) byl [[Holandsko|holandský]] [[aristokracie|aristokrat]] a [[zoolog]]. Temminck působil od roku [[1820]] až do své smrti v roce 1858 jako první ředitel Národního historického muzea v [[Leiden]]u. Jedno z jeho prvních významnějších děl ''Manuel d'ornithologie, ou Tableau systematique des oiseaux qui se trouvent en Europe'' ([[1815]]) byla standardní práce s tematikou evropského ptactva na mnoho let. Zdědil velkou sbírku ptactva od svého otce, který dlouhá léta působil jako pokladník Holandské východoindické společnosti.
=== Říjen až listopad ===
'''[[Erwin Stresemann]]''' ([[22. listopad]]u [[1889]] [[Drážďany]] – [[20. listopad]]u [[1972]] [[Východní Berlín]]) byl [[Německo|německý]] [[Přírodopis|přírodovědec]] a [[Ornitologie|ornitolog]]. Podnítil řadu mladých německých vědců, včetně [[Ernst Mayr|Ernsta Mayra]] či Bernharda Rensche. Stresemann byl dlouholetým redaktorem časopisu ''Journal für Ornithologie'' (od roku 1922). V této pozici projevil své preference článků týkajících se [[anatomie]], [[fyziologie]] a chování ptáků. Jeho hlavní publikací byl svazek ''Aves'' (1927–1934) v rámci Zoologické příručky (''Handbuch der Zoologie''). Napsal také ''Entwicklung der Ornithologie von Aristoteles bis zur Gegenwart'' (1951), přehled vývoje ornitologie od [[Aristotelés|Aristotela]] až po moderní dobu, do angličtiny přeložený v roce 1975 jako Ornithology from Aristotle to the Present. [[Erwin Stresemann#Život a dílo|Více...]]
=== Prosinec až část ledna ===
[[File:Heinrich Kuhl (1797-1821).jpg|thumb|200px|center|H. Kuhl]]
'''[[Heinrich Kuhl]]''' ([[17. září]] [[1797]], [[Hanau]] − [[14. září]] [[1821]], [[Buitenzorg]]) byl [[Německo|německý]] přírodovědec a [[zoologie|zoolog]]. Od roku 1817 do roku 1820 byl asistentem profesora van Swinderena na [[Nizozemsko|nizozemské]] [[Rijksuniversiteit Groningen]]. Již roku 1817 vydal svou monografii o [[netopýři|netopýrech]] a o dva roky později práci ''Conspectus psittacorum'' popisující [[papoušci|papoušky]]. Jako první publikoval monografii o [[buřňák|buřňácích]] a také ilustrovaný seznam všech druhů ptáků ''Daubenton's Planches Enluminées''. Se svým přítelem [[Johan Coenraad van Hasselt|Johanem Coenraadem van Hasseltem]] společně napsali publikaci ''Beiträge zur Zoologie und vergleichenden Anatomie'' (''Příspěvky do zoologie a srovnávací anatomie''), která byla zveřejněna ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] roku 1820. [[Heinrich Kuhl#Více...]]
== 2018 ==
=== Leden až únor ===
[[File:Johann Matthäus Bechstein.jpeg|thumb|130px|left|Johann Matthäus Bechstein]]
'''[[Johann Matthäus Bechstein]]''' ([[11. červenec|11. července]] [[1757]], [[Waltershausen]] – [[23. únor|23. února]] [[1822]], [[Dreissigacker]]) byl [[Německo|německý]] [[biologie|biolog]], [[ornitologie|ornitolog]], [[entomologie|entomolog]] a [[lesnictví|lesník]]. V roce 1795 založil lesnickou školu v Waltershausenu, v roce 1800 ho vévoda Saxe-Meiningen jmenoval ředitelem lesnické školy v Dreissigackeru. Vyzýval k ochraně zvířat, která byla v té době považována za škodlivá, například netopýrů. [[Johann Matthäus Bechstein|Více...]]
=== Březen ===
'''[[Louis Jean Pierre Vieillot]]''' [''lui žán pjerr vjejo''] ([[10. květen|10. května]] [[1748]], [[Yvetot]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1830]], [[Sotteville-lès-Rouen]]) byl [[Francie|francouzský]] [[ornitolog]]. Je autorem prvních vědeckých popisů ptáků podle [[Carl Linné|Linného]] klasifikace. Ptáky zkoumal v Západní Indii i v Americe. 26 rodů definovaných Vieillotem je stále uznáváno. Byl jedním z prvních ornitologů, který zkoumal změny v opeření, a jedním z prvních, který ke zkoumání používal živé ptáky. [[Louis Jean Pierre Vieillot|Více...]]
=== Duben, květen, červen ===
'''[[Heinrich von Kittlitz]]''' ([[16. únor]]a [[1799]], [[Vratislav (město)|Vratislav]]−[[10. duben|10. dubna]] [[1874]], [[Mohuč]]) byl [[Německo|německý]] [[ornitologie|ornitolog]], přírodovědec, cestovatel a kreslíř. Během výzkumné plavby na lodi ''Senjawin'' objevil dva druhy ptáků na [[Mikronésie (region)|mikronéském]] ostrově [[Kosrae]], které popsal a zdokumentoval. Jednalo se o [[špaček krkavčí|špačka krkavčího]] (''Aplonis corvina'') a [[chřástal mikronéský|chřástala mikronéského]] (''Zapornia monasa''). Oba druhy brzy vyhynuly, pravděpodobně následkem zavlečení nových, nepůvodních predátorů. Kittlitz byl jediným západním ornitologem, jenž tyto ptáky pozoroval a popsal ve volné přírodě. Z cesty přivezl pro [[Ruská akademie věd|Ruskou akademii věd]] 754 kožek patřících 314 druhům ptáků. [[Heinrich von Kittlitz|Více...]]
=== Červenec až prosinec ===
[[File:Ernst Mayr PLoS.jpg|thumb|center|220px|Ernst Mayr]]
'''[[Ernst Mayr|Ernst Walter Mayr]]''' ([[5. červenec|5. července]] [[1904]] [[Kempten]], [[Německo]] – [[3. únor]]a [[2005]] [[Bedford (Massachusetts)|Bedford]], [[Massachusetts]]) byl jeden z předních [[evoluční biologie|evolučních biologů]] 20.&nbsp;století. Byl také [[Taxonomie (biologie)|taxonomem]], [[ornitologie|ornitologem]], [[historie vědy|historikem vědy]] a [[přírodověda|přírodovědcem]]. Výrazně přispěl k [[moderní evoluční syntéza|moderní evoluční syntéze]] [[Gregor Mendel|Mendelovy]] [[genetika|genetiky]], [[systematika|systematiky]] a [[Charles Darwin|Darwinovy]] [[evoluce]]. 

23. března 1923 spatřil [[zrzohlávka rudozobá|zrzohlávku rudozobou]], která v [[Sasko|Sasku]] nebyla pozorována od roku 1845. V místním klubu o tomto pozorování pochybovali, a tak ho jeden člen klubu poslal za svým přítelem Erwinem Stresemannem. Ten nakonec uznal, že měl Mayr pravdu. Nabídl mu, že v přestávkách mezi semestry na lékařské škole v [[Greifswald]]u, kam měl Mayr namířeno, může působit jako dobrovolník v místním ornitologickém muzeu. Mayr o tom později napsal: „Bylo to, jako kdyby mi někdo dal klíč k nebi.“ [[Ernst Mayr|Více...]]
== 2019 ==
=== Leden až srpen ===
'''[[William Turner (ornitolog)|William Turner]]''' (asi [[1508]], [[Northumberland]] – [[7. červenec|7. července]] [[1568]], [[Londýn]]) byl významný [[Anglie|anglický]] [[ornitologie|ornitolog]] a [[botanika|botanik]]. Jeho dílo ''Avium praecipuarum, quarum apud Plinium et Aristotelem mentio est, brevis et succincta historia'' ([[Kolín nad Rýnem]], [[1544]]) je považováno za první tištěnou knihu, která se výhradně zabývá studiem [[ptáci|ptáků]]. Popisuje zde navíc nejen druhy, o kterých se zmiňoval již [[Aristotelés]] a [[Plinius starší]], ale také ty, které sám pozoroval a právě díky tomuto mezníku v dějinách ornitologie je často označován jako první ornitolog v moderním vědeckém duchu.
=== Září až listopad ===
'''[[August von Pelzeln]]''' ([[10. květen]] [[1825]] [[Praha]] – [[2. září]] [[1891]] [[Vídeň]]) byl [[Česko|český]] a [[Rakousko|rakouský]] [[zoolog]] a [[ornitolog]]. Vystudoval zoologii na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]] a poté, od roku 1851, pracoval jako asistent [[Karl Moriz Diesing|Karla Morize Diesinga]] v tzv. ''Hof-Naturalien-Cabinetu'', jedné z institucí, která se stala základem dnešního [[Přírodovědné muzeum ve Vídni|Přírodovědného muzea ve Vídni]]. V roce 1857 se stal kurátorem sbírek, jeho úkolem bylo především zpracování sbírky ptáků, kterou ze svých výprav do [[Brazílie]] přivezl [[Johann Natterer]]. Jako první popsal druhy ''Phacellodomus ferrugineigula'', ''Schistocichla leucostigma'', ''Crypturellus erythropus'', ''Tinamus guttatus'', ''Sclerurus rufigularis'', ''Tolmomyias assimilis'' či ''Xenicus gilviventris''. [[August von Pelzeln|Více...]]
== 2020 ==
=== Leden až květen ===
'''[[Erwin Stresemann]]''' ([[22. listopad]]u [[1889]] [[Drážďany]] – [[20. listopad]]u [[1972]] [[Východní Berlín]]) byl [[Německo|německý]] [[Přírodopis|přírodovědec]] a [[Ornitologie|ornitolog]]. Podnítil řadu mladých německých vědců, včetně [[Ernst Mayr|Ernsta Mayra]] či Bernharda Rensche. Stresemann byl dlouholetým redaktorem časopisu ''Journal für Ornithologie'' (od roku 1922). V této pozici projevil své preference článků týkajících se [[anatomie]], [[fyziologie]] a chování ptáků. Jeho hlavní publikací byl svazek ''Aves'' (1927–1934) v rámci Zoologické příručky (''Handbuch der Zoologie''). Napsal také ''Entwicklung der Ornithologie von Aristoteles bis zur Gegenwart'' (1951), přehled vývoje ornitologie od [[Aristotelés|Aristotela]] až po moderní dobu, do angličtiny přeložený v roce 1975 jako Ornithology from Aristotle to the Present. [[Erwin Stresemann#Život a dílo|Více...]]
=== Květen až červen ===
'''[[Walter Buller|Sir Walter Lawry Buller]]''' ([[9. říjen|9. října]] [[1838]] [[Pakanae]] – [[19. červenec|19. července]] [[1906]] [[Fleet]]) byl [[Nový Zéland|novozélandský]] [[ornitologie|ornitolog]].

Narodil se na misijní stanici v oblasti [[Northland]], jeho otec byl [[metodismus|metodistickým]] kazatelem. Vystudoval [[Wesley College (Auckland)|Wesley College]] v [[Auckland]]u, pracoval jako soudní tlumočník [[maorština|maorštiny]] a poté provozoval advokátní praxi, v roce 1871 byl v Londýně přijat do [[Inns of Court]]. Neúspěšně se pokoušel o zvolení do [[Novozélandský parlament|parlamentu]] za [[Liberální strana (Nový Zéland|Liberální stranu]]. Závěr života strávil v anglickém hrabství [[Hampshire]]. 

K zájmu o přírodní vědy ho přivedl [[William Swainson]]. Je autorem knih ''A History of the Birds of New Zealand'', ''Manual of the Birds of New Zealand'' a ''Supplement to the History of the Birds of New Zealand''. Podílel se na vytvoření výstavy novozélandské přírody na [[Světová výstava 1889|Světové výstavě 1889]] v Paříži a zasloužil se o vyhlášení rezervace v okolí jezera [[Papaitonga]].

Je po něm pojmenován [[albatros Bullerův]], [[buřňák šedohřbetý]] (''Puffinus bulleri'') a [[racek černozobý]] (''Chroicocephalus bulleri''). Byl mu udělen [[Řád sv. Michala a sv. Jiří]] a [[Řád čestné legie]], byl zvolen členem [[Královská společnost|Královské společnosti]]. Novozélandský dramatik [[Nick Blake]] mu věnoval životopisnou hru ''Dr Buller's Birds''. [[Walter Buller|Více...]]
=== Červen až prosinec ===
'''[[Louis Jean Pierre Vieillot]]''' [''lui žán pjerr vjejo''] ([[10. květen|10. května]] [[1748]], [[Yvetot]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1830]], [[Sotteville-lès-Rouen]]) byl [[Francie|francouzský]] [[ornitolog]]. Je autorem prvních vědeckých popisů ptáků podle [[Carl Linné|Linného]] klasifikace. Ptáky zkoumal v Západní Indii i v Americe. 26 rodů definovaných Vieillotem je stále uznáváno. Byl jedním z prvních ornitologů, který zkoumal změny v opeření, a jedním z prvních, který ke zkoumání používal živé ptáky. [[Louis Jean Pierre Vieillot|Více…]]
== 2021 ==
=== 1. pololetí ===
[[File:John Gould.jpg|left|100px|John Gould|thumb]]
'''[[John Gould]]''' ([[14. září]] [[1804]] – [[3. únor]]a [[1881]]) byl [[Anglie|anglický]] [[ornitologie|ornitolog]]. Jeho práce napomohla [[Charles Darwin|Charlesu Darwinovi]] při studiu jeho [[Evoluce|evoluční teorie]].

John Gould se roku [[1838]] vypravil do [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]], aby mohl studovat tamní populaci ptáků. Výsledkem této cesty byla kniha ''The birds of Australia'' (1840–1848). Tato práce obsahovala popis 600 druhů, z čehož bylo Gouldem 328 druhů nově objeveno a pojmenováno.

John Gould pojmenoval například [[astrildovití|astrildovitého]] pěvce ''[[Amada Gouldové|Amadina gouldiae]]'' „amadina paní Gouldové“ na počest své manželky Elizabeth, která ho doprovázela na jeho cestách po Austrálii (1838–1841). [[John Gould|Více...]]
=== 2. pololetí ===
[[File:A O Hume.jpg|left|100px]]
'''[[Allan Octavian Hume]]''' (4. června 1829 – 31. července 1912) byl [[Britové|britský]] koloniální politik, reformátor, [[Ornitologie|ornitolog]] a [[Botanika|botanik,]] který působil v Britské Indii. Byl jedním ze zakladatelů [[Indický národní kongres|Indického národního kongresu]]. Jako výrazný ornitolog byl Hume byl nazýván „otcem indické ornitologie“ a těmi, kteří ho považovali za dogmatického, „papežem indické ornitologie“. Založil časopis ''Stray Feathers,'' kde vycházely poznatky o ptácích z celé Indie. Ve svém domě v [[Šimla|Šimle]] vybudoval rozsáhlou ornitologickou sbírku tím, že sám uskutečňoval přírodovědné expedice a navíc získával vzorky prostřednictvím své sítě korespondentů. [[Allan Octavian Hume|Více...]]
== 2022 ==
=== 1. pololetí ===
[[File:John James Audubon 1826.jpg|left|100px]]
'''[[John James Audubon]]''' ([[26. duben|26. dubna]] [[1785]], [[Les Cayes]], [[Haiti]] – [[27. leden|27. ledna]] [[1851]], [[Manhattan]], [[New York]]) byl francouzsko-americký [[ornitolog]], [[přírodovědec]] a [[malíř]].

Audubon se narodil na [[Haiti]] a v roce [[1803]] imigroval do [[Spojené státy americké|Spojených států]], kde pobýval až do své smrti. Za svůj život objevil a popsal celkem 25 nových druhů a 12 poddruhů. Byl také členem [[Carl Linné|Linného]] společnosti a [[Královská společnost|Královské společnosti]] v [[Royal Society of Edinburgh|Edinburghu]] a [[Londýn]]ě. Jeho dílo ''Birds of America'' z let [[1840]]–[[1844]] bývá dodnes považováno za jednu z nejvýznamnějších ornitologických prací a obsahuje na 497 obrazů a přes 700 popisů severoamerických ptačích druhů. Audubona třikrát citoval např. i [[Charles Darwin]] ve své knize ''[[O původu druhů]]''. [[John Audubon|Více…]]
=== 2. pololetí ===
[[File:Jan Vilímek - Dr Vladislav Šír.jpg|left|100px]]
'''[[Vladislav Šír]]''' ([[24. březen|24. března]] [[1830]] [[Jičín]] – [[24. duben|24. dubna]] [[1889]] [[Praha]]) byl český [[lékař]], [[ornitologie|ornitolog]], [[spisovatel]] a komunální politik. Po studiích působil jako lékař v Jičíně a organizoval tam vlastenecké spolky. Od roku [[1875]] žil v Praze. Byl autorem řady vědeckých článků i samostatných publikací s lékařskou, přírodovědeckou a chovatelskou tematikou. Jeho hlavní dílo, ''Ptactvo české'', vyšlo posmrtně. [[Vladislav Šír|Více…]]
== 2023 ==
=== 1. pololetí ===
'''[[Alexander Wetmore]]''' ([[1886]] – [[1978]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[Ornitologie|ornitolog]], šestý sekretář [[Smithsonův institut|Smithsonova institutu]]. Byl autorem široce uznávané publikace ''A Systematic Classification for the Birds of the World'', jakož i čtyřsvazkového díla ''Birds of the Republic of Panama'' (''Ptáci Panamské republiky'').

Od dubna 1923 do července 1924 byl Wetmore vedoucím týmu vědců v rámci [[Expedice USS Tanager|expedice USS ''Tanager'']], která zahrnovala pět biologických a geologických průzkumů severozápadních [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] a atolů [[Johnstonův atol|Johnston]] a [[Wake (atol)|Wake]]. Členové expedice ve volné přírodě mj. pozorovali některé dnes již vyhynulé druhy ptáků. [[Alexander Wetmore|Více…]]
=== 2. pololetí ===
'''[[Sajako Kuroda]]''' je japonská [[ornitologie|ornitoložka]] a&nbsp;bývalá japonská princezna. Je jedinou dcerou a&nbsp;nejmladším dítětem bývalého japonského císaře [[Akihito|Akihita]] a&nbsp;jeho manželky, bývalé císařovny [[Mičiko]]. Je tak sestrou panujícího císaře [[Naruhito|Naruhita]]. Od roku 2017 je také [[Šintoismus|šintoistickou]] velekněžkou [[svatyně&nbsp;Ise]]. Roku 1992 byla přijata jako pracovnice výzkumu na Jamašinském institutu ornitologie, kde se specializovala na výzkum ledňáčků. [[Sajako Kuroda|Více…]]
== 2014 ==
=== 1. pololetí ===
'''[[Josep del Hoyo|Josep del Hoyo Calduch]]''' (* [[22. červen|22. června]] [[1954]] [[Barcelona]]) je katalánský doktor, [[ornitolog]] a autor. V roce 1989 spoluzaložil vydavatelství [[Lynx Edicions]] v Barceloně. Od roku 1992 do roku 2013 byl spoluvydavatelem ''[[Handbook of the Birds of the World]]'' (HBW). Del Hoyo nafilmoval přes 4800 ptačích druhů ve více než 100 zemích. Napsal přes 50 děl – zpočátku z oboru medicíny – od poloviny 80. let 20. století soustředil svůj zájem na ornitologickou literaturu. [[Josep del Hoyo|Více…]]