Paralaktické měření vzdáleností
Paralaktické měření vzdáleností je jedna z geodetických metod měření vzdáleností.
Princip
[editovat | editovat zdroj]Principem paralaktického měření vzdálenosti je řešení štíhlého trojúhelníku. Na jednom koncovém bodě měřené vzdálenosti (B) je umístěna lať o přesně známé délce. Na druhém koncovém bodě (P) je přesný (vteřinový) teodolit, kterým se měří vodorovný úhel .
Vodorovná vzdálenost je pak vypočtena: .
Pokud je b=2m, pak .
Na podobném principu bývalo založeno i určování délky triangulačních základen.
Základnové latě
[editovat | editovat zdroj]
V Československu se používaly především základnové latě VEB Carl Zeiss Jena Bala 2m v kombinaci se vteřinovým teodolitem Zeiss Theo 010 a trojpodstavcovou soupravou Zeiss (stativy, trojnožky, terče a optický dostřeďovač). Pro měření v podzemních prostorách bylo možné terče doplnit osvětlovacím zařízením.
Základnové latě vyráběli i ostatní přední výrobci zeměměřických přáístrojů, jako Wild Heerbrugg (Wild GBL)[1] , Kern Aarau (Kern IB - invarbasislatte)[2] a další.
Přesnost
[editovat | editovat zdroj]Při standardním měřickém postupu byla přesnost měření závislá na měřené délce. Níže uvedené hodnoty platí pro použití vteřinového teodolitu s přesností ±3cc / 1".
| měřená délka v metrech | střední chyba v milimetrech/100m |
|---|---|
| 50 | ± 6 |
| 100 | ± 24 |
| 200 | ± 96 |
| 300 | ± 216 |
Pokud byla měřená vzdálenost rozdělena na kratší úseky a byl použit zvláštní postup měření (kalibrovaná lať, oboustranné terče apod.) byla přesnost měření v milimetrech.
Metoda byla zcela vytlačena po nástupu světelných dálkoměrů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Wild GBL 2m Subtense Bar [online]. the Smithsonian’s National Museum of American History [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kern IB Invarbasislatte [online]. Kern Swiss, 1974 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RYŠAVÝ, Josef. Geodesie. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1953. 763 s. Kapitola Dálkoměry s latí, s. 178–180.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- THÜRNAGEL, Guido. Basislatte BALA [online]. Guido Thürnagel [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (německy)