Paralaktické měření vzdáleností

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Paralaktické měření vzdáleností je jedna z geodetických metod měření vzdáleností.

Princip paralaktického měření vzdáleností.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Principem paralaktického měření vzdálenosti je řešení štíhlého trojúhelníku. Na jednom koncovém bodě měřené vzdálenosti (B) je umístěna lať o přesně známé délce. Na druhém koncovém bodě (P) je přesný (vteřinový) teodolit, kterým se měří vodorovný úhel .

Vodorovná vzdálenost je pak vypočtena: .

Pokud je b=2m, pak .

Na podobném principu bývalo založeno i určování délky triangulačních základen.

Základnové latě[editovat | editovat zdroj]

Základnová lať Carl Zeiss Jena Bala 2 m

V Československu se používaly především základnové latě VEB Carl Zeiss Jena Bala 2m v kombinaci se vteřinovým teodolitem Zeiss Theo 010 a trojpodstavcovou soupravou Zeiss (stativy, trojnožky, terče a optický dostřeďovač). Pro měření v podzemních prostorách bylo možné terče doplnit osvětlovacím zařízením.

Základnové latě vyráběli i ostatní přední výrobci zeměměřických přáístrojů, jako Wild Heerbrugg (Wild GBL)[1] , Kern Aarau (Kern IB - invarbasislatte)[2] a další.

Přesnost[editovat | editovat zdroj]

Při standardním měřickém postupu byla přesnost měření závislá na měřené délce. Níže uvedené hodnoty platí pro použití vteřinového teodolitu s přesností ±3cc / 1".

měřená délka v metrech střední chyba v milimetrech/100m
50 ± 6
100 ± 24
200 ± 96
300 ± 216

Pokud byla měřená vzdálenost rozdělena na kratší úseky a byl použit zvláštní postup měření (kalibrovaná lať, oboustranné terče apod.) byla přesnost měření v milimetrech.

Metoda byla zcela vytlačena po nástupu světelných dálkoměrů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wild GBL 2m Subtense Bar [online]. the Smithsonian’s National Museum of American History [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kern IB Invarbasislatte [online]. Kern Swiss, 1974 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RYŠAVÝ, Josef. Geodesie. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1953. 763 s. Kapitola Dálkoměry s latí, s. 178-180. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • THÜRNAGEL, Guido. Basislatte BALA [online]. Guido Thürnagel [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (německy)