Přitažlivost dlouhých větví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přitažlivost dlouhých větví (Long Branch Attraction, odtud zkratka LBA) je ve fylogonetice forma systémové chyby, při které jsou vzdálené příbuzné linie nesprávně vyhodnoceny jako úzce příbuzné. Tato chyba vzniká, když se v rámci jedné linie nahromadí dostatečně velké množství molekulárních nebo morfologických změn na to, aby se tato linie zdála podobnou (a tedy úzce příbuznou) s jinou takovou větví. Domnělá příbuznost tak nevzniká na základě společného původu, ale v důsledku velkého množství změn, kterými obě linie prošly.[1][2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERGSTEN, Johannes. A review of long‐branch attraction. Cladistics. 2005-04, roč. 21, čís. 2, s. 163–193. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/j.1096-0031.2005.00059.x. (anglicky) 
  2. SUSKO, Edward; ROGER, Andrew J. Long Branch Attraction Biases in Phylogenetics. Systematic Biology. 2021-06-16, roč. 70, čís. 4, s. 838–843. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. ISSN 1063-5157. DOI 10.1093/sysbio/syab001. (anglicky) 
  3. ANDERSON, Frank E.; SWOFFORD, David L. Should we be worried about long-branch attraction in real data sets? Investigations using metazoan 18S rDNA. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004-11-01, roč. 33, čís. 2, s. 440–451. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2004.06.015.