Překlep

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Překlep většinou označuje pravopisnou chybu, která vznikla při psaní textu na psacím stroji nebo na počítači. Není způsobena neznalostí příslušného jazykového pravidla, ale vzniká z nepozornosti při rychlém psaní textu. Při ručním psaní se stejná chyba nazývá přepis, autor se přepsal.

Nejčastějším překlepem bývá chybějící nebo přebytečné písmeno, nebo nesprávné pořadí písmen ve slově. Často bývá omylem použito písmeno, které na klávesnici leží v sousedství správného písmena, nebo chyba vzniká nesprávným použitím přeřaďovače (klávesy SHIFT). Typický příklad překlepu může být přílkad. Naproti tomu skouška není překlep, ale pravopisná chyba.

Význam překlepu se liší podle psacího prostředku - ruční (tužkou nebo perem, propisovačkou), psacím strojem, počítačem.

Ruční psaní[editovat | editovat zdroj]

Při ručním psaní dochází ke stejným chybám, ale pak se jim říká přepisy. Oprava závisí na typu použité psací pomůcky. U tužky se gumuje, pero zmizíkuje, ale pak zpravidla nelze na ošetřené místo psát perem a je třeba použít jiný psací prostředek. Tuš na výkrese se vyškrabává. Propisovací pero, propisovačka se odstraňuje obtížněji.

Na psacím stroji[editovat | editovat zdroj]

Při použití psacích strojů bez mazací pásky představovaly překlepy značný problém. Pokud udělala sekretářka překlep, u důležitých dokumentů musela kvůli tomu přepsat celou stránku znovu. Většinou však použila speciální gumu, znak vygumovala a poté napsala správný. Později se začaly používat korekturní papírky a tekuté korekturní prostředky. Chybné písmeno se buď zakrylo barvou, shodnou s barvou papíru, nebo bylo napsáno ještě jednou přes bílou barvicí fólii. Později se začaly používat psací stroje vybavené zvláštní mazací páskou (byla to bílá barvicí páska).

S počítači[editovat | editovat zdroj]

Se zavedením počítačů se problém s překlepy výrazně zjednodušil. Text se upravuje v elektronické podobě se zobrazením na displeji (obrazovce) monitoru a teprve po opravách se tiskne. Překlep v počítačovém textu lze pohodlně opravit ještě před tím, než se dokument na tiskárně vytiskne. Dnešní moderní textové editory mají zabudovanou automatickou kontrolu pravopisu a většinu překlepů umí automaticky opravit nebo na překlep upozornit v okamžiku psaní textu a při kontrole pravopisu. Tato vlastnost může být někdy i na překážku, pokouší-li se program ve speciálním textu sám překlepy vyhledávat a text automaticky opravovat. Proto bývá vhodnější, aby na nesrovnalosti upozorňoval a pro opravu jen nabízel varianty změn.

Na internetu[editovat | editovat zdroj]

Existují provozovatelé různých internetových stránek, kteří s výskytem překlepů přímo počítají a na existenci překlepů mají založený svůj vlastní podnikatelský záměr. Například při překlepu v URL nějaké známé internetové domény často nedostanete zprávu, že stránka se zadaným URL neexistuje, ale skončíte na nějaké jiné internetové stránce, která nabízí své služby (např. „wikepedia.org“ namísto wikipedia.org).

Fatální překlepy[editovat | editovat zdroj]

Někdy i malý překlep může mít fatální důsledky. 8. prosince 2005 obchodník s cennými papíry na tokijské burze zadal příkaz, ve kterém na místo prodeje jedné akcie firmy J-Com za cenu 610 000 jenů prodal 610 000 akcií za cenu jediného jenu. Svému zaměstnavateli tak způsobil okamžitě škodu za cca 300 miliónů eur.[zdroj?] Byl to pravděpodobně nejdražší překlep v historii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo překlep ve Wikislovníku