Přízeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přízeň je pozitivní lidská vlastnost, kterou lidé projevují vůči jiným osobám. Obvykle se jedná o projev lásky, úcty, sympatií, kamarádství, přátelství, příbuzenského vztahu apod.

Přízeň může ale i projevem pouhé vděčnosti či prostou potřebou opětovat nebo předávat dobro.

Jejím opakem je nepřízeň.

Přízeň znamená také příbuzenstvo (na Ostravsku, ve Slezsku). Jsme z přízně — jsme příbuzní.[1]

Přízeň osudu[editovat | editovat zdroj]

V přeneseném významu slova pak může být za jistou formu "přízně" považována i příznivá náhoda, shoda okolností či shoda náhod, která má nějaké pozitivní účinky. Tu pak označujeme slovním spojením přízeň osudu (jejím opakem pak nepřízeň osudu).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOREČKA, František. Bezručův nářeční slovník. S. 83–84. Naše řeč [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1948. Roč. 32, čís. 4–5, s. 83–84. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]