Ozimé meziplodiny
Ozimé meziplodiny, které jsou pěstovány na podzim a sklízeny na jaře, představují klíčový prvek pro moderní zemědělství s důrazem na udržitelnost a optimalizaci výnosů. Tyto plodiny, které se zaseté do porostů kulturních rostlin, nabízejí řadu výhod pro půdu, životní prostředí a samotného zemědělce. Zde se podíváme na několik klíčových aspektů ozimých meziplodin a jejich význam pro současné zemědělství. Meziplodiny mohou být v rámci systémů hospodaření na půdě pěstovány s rozdílnými pěstitelskými cíli určujícími především termín založení porostů a dobu jejich setrvání na pozemku.
Význam ozimých meziplodin spočívá jednoznačně v produkci píce na jaře a v časném létě. Podzimní výsevy těchto druhů v souvislosti s jejich biologií je činí využitelnými ve všech výrobních oblastech.[1]
Mimoprodukční význam[editovat | editovat zdroj]
Obohacování půdy a retence živin[editovat | editovat zdroj]
Ozimé meziplodiny mají schopnost přijímat a uchovávat živiny v půdě. Jejich kořenový systém pomáhá zamezit odtoku živin do vodních toků, což přispívá k celkovému zlepšení kvality půdy.[2]
Prevence eroze[editovat | editovat zdroj]
Jednou z hlavních výhod ozimých meziplodin je prevence eroze. Jejich porosty chrání půdu před větrem a deštěm, což snižuje riziko eroze a ztráty půdní vrstvy.
Zlepšení struktury půdy[editovat | editovat zdroj]
Kořeny ozimých meziplodin půdu důkladně procházejí půdou, což zlepšuje její strukturu a propustnost. To má pozitivní vliv na retenci vody, snižuje riziko povrchového odtoku a zlepšuje mikrobiální aktivitu v půdě.
Udržení kvality půdy[editovat | editovat zdroj]
Přítomnost ozimých meziplodin v osevním postupu může napomoci udržení kvality půdy na dlouhodobé bázi. To má dlouhodobý vliv na udržitelnost celého zemědělského systému.
Druhy ozimých meziplodin[editovat | editovat zdroj]
Nejpoužívanější ozimé obiloviny jsou například žito, ozimá pšenice nebo tritikále. Specifickou roli hrají brukvovité pícniny: řepice ozimá, krmná kapusta a vodnice. Dále se jedná o jílek mnohokvětý a zástupce jetelovin či luskovin. Jako efektivní pro krmné využití při dobrém výnosu biomasy se také jeví uplatnění ozimé formy hrachu rolního.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BRANT, Václav. Meziplodiny. České Budějovice: Kurent, 2008. ISBN 978-80-87111-10-9. S. 41.
- ↑ Meziplodiny chrání pole a vylepšují půdu. Ekolist.cz [online]. BEZK, 2018-10-19 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
BRANT, V. a kolektiv. Meziplodiny. České Budějovice: Kurent, 2008. ISBN 978-80-87111-10-9.