Organon model

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Organon model

Organon model (z řečtiny „nástroj“) je znázorněním řeči podle německého lingvisty a psychologa Karla Bühlera. Byl poprvé vydán v roce 1934 v Německu a až v roce 1990 byl přeložen i do angličtiny. Bühler v něm zahrnuje odesílatele, příjemce a předměty a míněná skutečnost.[1]

Model[editovat | editovat zdroj]

Bühler znázornil svůj Organon model dvakrát. Ten je vyobrazený vpravo nahoře. Pokud se ovšem mluví o Bühlerově Organon modelu, je na mysli tento diagram.

V diagramu mají jeho části tyto role:

- Kruh uprostřed znázorňuje určitý zvukový jev řeči.

- Trojúhelník (Z) znázorňuje řečový znak (Zeichen). Hrany trojúhelníku reprezentují informace, které si přijemce (Empfänger) domyslí při komunikaci.

- Rohy trojúhelníku (apperzeptive Ergänzung) znázorňují informace, které si příjemce musí domyslet.

- Části kruhu, které jsou za hranicemi trojúhelníku (abstraktive Relevanz) znázorňují informace, které si příjemce při komunikaci odmyslí.

Bühler také rozeznává tři funkce, podle toho, která z nich je v popředí:

- výrazová (v popředí odesílatel)

- výzvová (v popředí příjemce)

- zobrazovací (v popředí předměty a míněná skutečnost)

Jan Mukařovský také přidává funkci estetickou, která se zabývá výstavbou jazykového znaku.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÜHLER, Karl. Sprachtheorie. Oxford: Fischer, 1934. 
  2. HORÁLEK, Karel. Staronová teorie jazykových funkcí v americkém sborníku. Slovo a slovesnost [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.