Opona Národního divadla
| Opona Národního divadla | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Autor | Vojtěch Hynais |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako opona Národního divadla v Praze se označuje zejména rozměrná malba malíře Vojtěcha Hynaise z roku 1883. Vznikla jako náhrada za oponu Františka Ženíška, která padla za oběť požáru divadla v roce 1881.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní Ženíškova opona
[editovat | editovat zdroj]Soutěž na oponu Národního divadla vyhrál v roce 1880 malíř František Ženíšek. V jeho verzi byla ústřední alegorie umění, postava Génia byla ze stran obklopena alegoriemi Hudby a Dramatu.[1] Ze stran a dole hlavní výjev lemovaly další motivy.
Opona byla zničena při požáru 12. srpna 1881, který způsobil částečnou zkázu divadla. Zatímco výzdoba stropu pocházející také z Ženíškovy ruky, tj. alegorie druhů umění umístěné kolem lustru nad hledištěm, v divadle po přestavbě zůstala, oponu nahradila nová vybraná na základě nové umělecké soutěže. Do té se už Ženíšek pro svou zaneprázdněnost nezapojil,[1] na vině ale mohly být i spory o výši honoráře.[2]
Po zničené oponě zůstaly jen ojedinělé fotografie a po jednom návrhu a studii, které jsou nyní uchované ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, resp. Národní galerie.[1]
Hynaisova opona
[editovat | editovat zdroj]Vítězem nové soutěže se stal Vojtěch Hynais. Ve svém díle zdůraznil překonání zdrcujícího dopadu požáru na český národ a obnovu divadla.
Než se Hynais pustil do práce, vyžádal si Ženíškův souhlas. Návrh vypracoval ještě v Paříži, ale plátno samotné vytvořil se třemi pomocníky v Praze.[3] Přestože byl jeho návrh vybrán jako vítězný, s definitivní podobou malíř narazil. Komise odmítla její mírnou šedavou barevnost, neslovansky štíhlé postavy i jejich oblečení. Hynais dostal úkol oponu přepracovat. Než k tomu ale došlo, musela už být do divadla instalována – a již nikdy nebyla sňata, zároveň ale nikdy nebyla zadavateli schválena.[4] Mezi prvními autoritami výtvarného umění, které Hynaisovu oponu přijaly, byl profesor dějin umění Václav Vilém Štech.[5]
Opona byla několikrát rekonstruována. V osmdesátých letech 20. století probíhala v době celkové rekonstrukce historické budovy Národního divadla obnova opony v barrandovských filmových studiích, a to péčí akademických malířů Jana Hály a Františka Sedláka.[6] V roce 2009 byla opravena znovu po třiceti letech nákladem zhruba jednoho milionu korun, který poskytla podnikatelka a mecenáška Dadja Altenburg-Kohlová.[7]
Opona je chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[8]
Vzhled opony
[editovat | editovat zdroj]Hynais do centra obrazu umístil ženské postavy, kolem kterých rozmístil postavy dárců, řemeslníků a umělců. Výklad centrální skupiny se různí. Může jít o symbol všeho Slovanstva Slávii,[4] nebo též o alegorii jednotlivých dramatických žánrů – tragédie, komedie a frašky.[2]
Jako model pro postavy obrazu sloužili mnozí Hynaisovi známí. Vznášející se postavu Génia (někdy též Slávy Čechie) maloval Hynais podle malířky Marie „Suzanne“ Valadonové,[9] postavu sedící Slávie podle manželky jeho přítele Oskara Rexe. Plavovlasý mladík hledící před levým sloupem vzhůru má podobu Hynaisova intimního přítele malíře Václava Sochora.[4] Dalšími modely a vzory byli též Hynaisovi přátelé Karbowsky, Desrivières a doktor Rachet či manželka malíře Eugena Jettela.[2]
Opona má plochu přibližně 140 metrů čtverečních[4][3][7] a váží 180 kg. Budí dojem gobelínu, ale jde o olejomalbu.[3]
Protipožární a provozní opona
[editovat | editovat zdroj]Kromě ozdobné Hynaisovy opony jsou v historické budově Národního divadla ještě další dvě, které oddělují jeviště od hlediště. Do doby půl hodiny před představením je spuštěná protipožární železná opona,[10] pro provoz při představení slouží ručně daná opona z tmavě červeného sametu.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Opony: Praha, Národní divadlo, Realizovaný návrh první opony Národního divadla, František Ženíšek, 1880 [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c LEBROVÁ, Dobromila. Vojtěch Hynais, český malíř, tvůrce opony Národního divadla [online]. Pozitivní noviny, 2009-12-14 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rekonstrukce opony Národního divadla [PDF]. Praha: Senior internet klub VŠE v Praze [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Opony: Praha, Národní divadlo, opona, Národ sobě, Vojtěch Hynais, 1883 [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Národní divadlo - Vojtěch Hynais potřeboval na oponu 26 kilogramů barev [online]. Radio Praha, 2009-05-22 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Příběh opony [online]. Česká televize, [2012] [cit. 2016-02-03]. Anotace dokumentárního pořadu. Dostupné online.
- ↑ a b Národní divadlo opravilo Hynaisovu oponu a chystá šestnáct premiér [online]. iDNES.cz, 2009-08-26 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení vlády 147/1999 Sb.
- ↑ KREUZZIEGER, Milan. Rod a národ: Žena a vizuální kultura v období národní emancipace. In: Vztahy, jazyky, těla. Texty z 1. konference českých a slovenských feministických studií. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Fakulta humanitních studií, c2007 S. 1–3.
- ↑ Po třiceti letech. Opona Národního divadla se dočkala oprav [online]. Pražský deník, 2009-07-28 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ KEMROVÁ, Jana. Požární ochrana v Národním divadle. 112. Roč. XIV, čís. 6. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Národ sobě : národní divadlo a jeho umělecké poklady. Praha: Melantrich, 1940. 170 s.