Přeskočit na obsah

Okazionalismus (lingvistika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Okazionalismus (slovo příležitostné, slovo individuálně tvořené, slovo autorské, slovo individuálně autorské) je lexém vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně, jen s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému. Vznikají jako řešení aktuálního komunikačního problému, proto je jejich možnost včlenit se do standardního jazyka malá.[1]

Vznikají jak v textech uměleckých a esejistických, tak v textech publicistických a odborných. Typickými případy jsou kontextové neologismy a umělecké a básnické neologismy. Speciálním případem jsou dětské okazionalismy. Jsou příznakem jazykové kreativity a dynamických tendencí v řeči a jazyce. Z hlediska četnosti výskytu se označují jako slova řídká.[1]

Příklady okazionalismů v češtině: zbezhlavět, jablkoholik, jánapřítelismus.[1] Průvodním příznakem může být expresivita, depreciace, vtip či ironie, analogie (slyšák jako paralela ke slovu divák) a podobně. Motivací může být též snaha po přesnějším vyjádření, přesnějším významovém odstínění (např. rozlišení nenávistnost – nenávist, podnikač – podnikavec – podnikatel apod.).[2]

Ač někdy jsou okazionalismy označovány jako příležitostné neologismy, od neologismů jsou rozlišovány. Zatímco neologismy jsou slova, která byla přijata jazykovým společenstvím do širšího užívání, okazionalismy si uchovávají svou novost, neobvyklost a výrazovou neotřelost nezávisle na době, kdy byly utvořeny. Dále jsou okazionalismy odlišovány od slov efemérních, tj. užívaných krátkodobě.[1]

Okazionalismy v širším pojetí jsou všechna slova tvořená příležitostně v řeči bez ohledu na to, zda jsou tvořena pravidelně, nebo zda porušují jistá slovotvorná pravidla. V užším pojetí se za okazionalismy pokládají pouze nepravidelně až deformovaně tvořené útvary, zatímco ta slova, která vznikají téměř paradigmaticky podle velmi produktivních slovotvorných typů nebo realizují slovotvorný potenciál odvozujícího slova a doplňují prázdná místa v jeho slovotvorném paradigmatu, se označují jako slova potenciální (např. zviditelňovatel, zanikavost).[1]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e Martincová, O.: Okazionalismus. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. Dostupné online.
  2. Vladimír Staněk: Okazionalismy v současné české publicistice, Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 2, s. 57-67

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]