Občanská záložna na Pražském Předměstí u Hradce Králové
| Občanská záložna na Pražském Předměstí u Hradce Králové | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1924 |
| Sídlo | Pražské Předměstí u Hradce Králové, Československo |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | finance |
| Služby | firemní, soukromé a investiční bankovnictví, správa aktiv |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Občanská záložna na Pražském Předměstí u Hradce Králové byl regionální peněžní ústav, jenž byl založen v roce 1924. První záložna, která vznikla na Pražském Předměstí od jeho osamostatnění od Kuklen v roce 1890.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Záležitosti společenstva spravovala od svého vzniku valná hromada, výbor, představenstvo a přehlížitelé účtů. Prvním předsedou jejího představenstva byl zvolen řezník a uzenář Ladislav Balcar. Účelem společenstva bylo poskytování úvěrů členské základně na úrok, podpora živností a hospodářství, přijímáním vkladů na úrok vést občany ke spořivosti a vůbec pomoc společenskému a kulturnímu životu obce. Ve svých reklamách popisovala záložna svoji činnost takto: „Výhodné uložení vkladů na knížky a běžné účty. Střádanky. Úvěry všeho druhu za mírných podmínek.“ Samozřejmostí byly úvěry za velmi výhodných podmínek pro různé obecní investiční akce. V roce 1928 získala velkou konkurenci v podobě nového peněžního ústavu – filiálky Středostavovské záložny v Praze, s. r. o., jež byla otevřena v tehdejší Macharově ulici.[1]
Významnou událostí pro kampeličku byl plán výstavby vlastního sídla.[2] 23. října 1930 začala záložna úřadovat ve své nové čtyřposchoďové budově čp. 812 v Husově třídě,[3] kterou si postavila vlastním nákladem.[4] To ji však velmi zatížilo, takže nemohla v témže roce poskytnout žádaný úvěr na stavbu dalších obecních bytů.[5] O 8 let později byla uzavřena krátkodobá zápůjčka ve výši 130 000 Kč na stavbu nové školní budovy.[6]
Hospodaření záložny se stále více zhoršovalo. Nakonec došlo k velkému odlivu financí ke konkurenci, neboť dosavadní zákazníci přestali věřit v její budoucnost a došlo též k rozšiřování různých „zaručených“ zpráv, jež poškozovaly tuto kampeličku.
Jako samostatný peněžní ústav působila záložna do roku 1939. V tomto roce, aby překonala bez velkých obtíží nastalé problémy, splynula na vlastní žádost se Spořitelnou Královéhradeckou v Hradci Králové a v činnosti pokračovala jako pobočka spořitelny na Pražském Předměstí.[7] K převzetí všech aktiv i pasiv došlo k 1. srpnu 1939.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český severovýchod, Hradec Králové 9. března 1928, str. 3
- ↑ Pochodeň, Hořice 23. října 1930, str. 8
- ↑ Okres Jaroměřský, Jaroměř 24. října 1930, str. 11
- ↑ Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 222
- ↑ Rozhledy, Hradec Králové 8. srpna 1930, str. 5
- ↑ Rozhledy, Hradec Králové 27. května 1938, str. 3
- ↑ Hlasy českého severovýchodu, Hradec Králové 8. března 1940, str. 4
- ↑ Královéhradecko, Hradec Králové 15. listopadu 1939, str. V