Zobrazení zdroje stránky Německé účetnictví

'''Německé účetnictví''' bylo v minulosti používáno jako označení pro více různých účetních systémů, kterým bylo společné pouze místo jejich vzniku na území [[Německo|Německa]]. Nejstarší z nich se používal již v 16.&nbsp;století, poslední z nich vznikl v roce 1920. Největším přínosem bylo zejména Nové německé účetnictví z&nbsp;roku&nbsp;1914, jehož autor Albert Schiemer navrhl číslování účtů a jejich systematické uspořádání.

== Německé účetnictví ==

Nejstarší způsob účtování označovaný jako německé účetnictví má původ v 16.&nbsp;století, kdy do německých zemí proniká vliv [[italské účetnictví|italského účetnictví]] [[Luca Pacioli|Lucy Pacioliho]]. Označoval se také jako '''sborníková metoda''' nebo norimberská metoda. Od [[italské účetnictví|italského účetnictví]] se liší v tom, že se do hlavní knihy nepřepisovala každá transakce, ale jen součet všech položek za určité období. Další odlišností německého účetnictví bylo používání samostatného pokladního deníku, který se vedl současně s memoriálem - deníkem pro nepeněžní transakce. Z těchto dvou deníků se převáděly měsíční součty do ''sborníku'', nazývaného také ''Journal (deník)'' nebo ''Sammeljournal (sběrný deník)'',<ref name="Fiala21">{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 21
}}</ref> ze kterého se potom přenášely tyto částky do hlavní knihy.<ref name="Fuksa114">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 114
 | jazyk = česky
}}</ref> Tuto metodu později v roce 1806 popsal ve spise ''Theorie und Praxis des italienischen und Nürenberger Buchhaltens'' '''Johann Michael Leuchs'''.<ref name="Fiala21" />

::::::::[[Soubor:Sborník.PNG|none|600px|Princip sborníkové metody]]


Později se do memoriálu vedle sloupce pro bezhotovostní operace zřizovaly sloupce pro příjmy a vydání hotovosti, čímž došlo ke sloučení memoriálu s pokladním deníkem.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 64
 | jazyk = česky
}}</ref>


::::::::[[Soubor:Memorial_nemecke_ucetnictvi.png|none|600px|Memoriál německého účetnictví]]




== Německé podvojné účetnictví ==

Za '''německé podvojné účetnictví''' se označuje také účetní systém, který popsal '''S.&nbsp;G.&nbsp;Meissner''' v&nbsp;roce&nbsp;1803 v knize ''Neuerfundene deutsche Buchhalterei, ein Gegenstück zu Jones erfundenen englischen Buchhaltung oder Versuch, die bisherige einfache und doppelte Methode des kaufmännischen Buchhaltens auf das zweckmässigste, richtigste und sicherste System zurückzuführen. Von S.G.Meissner, gr.&nbsp;4.&nbsp;Breslau&nbsp;1803.'' .<ref name="Fuksa123">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 123
 | jazyk = česky
}}</ref> Tento systém používal tři účetní knihy:

#''Memoriál'' – pro případy, jež se netýkaly hotovosti. Nalevo se zapisovaly dlužnické účty spolu s přídavkem Debet, napravo věřitelské účty s přídavkem Kredit. Nákup zboží na úvěr se tedy zapsal nalevo Debet zboží a napravo Kredit Účet dodavatele; u každé položky se psal odkaz na stránku hlavní knihy<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 124
 | jazyk = česky
}}</ref>
#''Pokladní kniha'' – pro obchody za hotové, u jednotlivých položek se psal odkaz na stránku hlavní knihy
#''Hlavní kniha'' – vedla se běžným způsobem<ref name="Fuksa123" />


== Německé generální účetnictví ==

'''Německé generální účetnictví''' vytvořil '''Siegfried Matheus''' a zveřejnil v&nbsp;roce&nbsp;1876 ve spise ''Das Generalbuch system, Eine verbessernde Umgesteltung der italienisch-doppelten Buchführung'' . Jeho podstatou je spojení sborníku s hlavní knihou.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 136
 | jazyk = česky
}}</ref> V rámci účetnictví se vedl jediný deník, zvaný ''Primanota''. Strana účtu, kam se měla konkrétní částka zaúčtovat se označila výrazem „Per“.(137) Zde se jednotlivé zápisy sčítaly jak za měsíc, tak i za celé období. Hlavní kniha se nazývala ''Generální knihou''.<ref name="Fuksa137">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 137
 | jazyk = česky
}}</ref> Každý účet generální knihy byl zpravidla skupinovým účtem, byl tedy členěn na více účtů prostřednictvím dalších peněžních sloupců.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 138
 | jazyk = česky
}}</ref> Převody z Primanoty do Generální knihy se prováděly zpravidla měsíčně, přičemž se v Primanotě poznamenávalo číslo strany Generální knihy.<ref name="Fuksa151">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 151
 | jazyk = česky
}}</ref> Zvláštní odlišností je i opačné uspořádání stran Má dati a Dal oproti dnešnímu způsobu vedení [[podvojné účetnictví|podvojného účetnictví]].<ref name="Fuksa137" /> 


== Pruské podvojné účetnictví ==

'''Pruské podvojné účetnictví''' vytvořil '''Joseph Teplitz''', který jej zveřejnil v&nbsp;roce&nbsp;1832 ve spise ''Die preussische doppelte Buchhaltungs-Methode, welche nicht nur auf eine viel kürzere und deutlichere Weise alle Vortheile der italienischen gewärt, sondern sich auch noch durch sehr wesentliche Vorzüge vor jener auszeichnet und in jedem Fache des Rechnungswesens leicht Andwendung findet''.  Cílem autora bylo zajistit co nejpřesnější zjištění celkové částky debetu a kreditu obchodních partnerů bez hlavní knihy a zjištění zisku nebo ztráty po provedení soupisu majetku.<ref name="Fuksa151" />
Pro účetní evidenci se používaly tři knihy:
*''memoriál''
*''deník''
*''hlavní kniha''.

V memoriálu se zapisuje do dvou sloupců, a to do prvního sloupce jednotlivé částky, do druhého sloupce jejich součty nebo rozdíly podle jmen osob. V deníku jsou vedeny tři druhy účtů:
*''účet pokladny''
*''účty osob''
*ostatní, tzv. ''fingované účty''

Součet částek v memoriálu se musí rovnat součtu všech tří sloupců v deníku. Výhodou tohoto typu účetnictví je možnost zjištění, zda nebylo špatně účtováno na účet osob místo na účty fingované a obráceně.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 152
 | jazyk = česky
}}</ref>


== Nové německé účetnictví ==

Na začátku 20. století bylo velkým přínosem '''Nové německé účetnictví''', jenž vytvořil v&nbsp;roce&nbsp;1914 '''Albert Schiemer'''. Jeho cílem bylo vytvořit účetní systém, který by umožnil sestavit přehledné účty zisku a ztráty pro větší podniky s velkým počtem poboček.<ref name="Fuksa162">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 162
 | jazyk = česky
}}</ref> 

Pro větší přehled bylo kromě označení názvu účtů zavedeno také ''číslování účtů''. Každému účtu byla přiřazena vždy dvě čísla – pro stranu Má dáti liché číslo a pro stranu Dal sudé číslo, aby bylo ihned zřejmé, na kterou stranu účtu se má účtovat.{{Poznámka|Schiemer tento způsob číslování přirovnává k číslování domů v ulicích<ref name="Fuksa162" />}}<ref name="Fuksa162" />

:::::::::::[[Soubor:Schiemer deník.PNG|none|450px|Nové německé účetnictví - deník]]




::::::[[Soubor:Schiemer hlkniha.PNG|none|800px|Nové německé účetnictví - hlavní kniha]]


Pro větší přehlednost doporučil Schiemer vytvoření seznamu účtů (tj. účtového rozvrhu) s jejich číselným označením a jeho uspořádání podle věcného obsahu účtu.<ref name="Fuksa162" />


== Německé přehledné účetnictví ==

Posledním z historických účetních systémů v Německu je účetnictví, jehož tvůrcem byl '''Hugo Meyerheim''' v&nbsp;roce&nbsp;1920. Původně jej označil jako Přehledné účetnictví, v&nbsp;roce&nbsp;1926 jej přejmenoval na '''Německé přehledné účetnictví''' (Deutsche Buchführung, Die Übersichtsbuchführung).<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 201
 | jazyk = česky
}}</ref> Je v něm spojeno [[kamerální účetnictví]] s [[podvojné účetnictví|účetnictvím podvojným]]. Byl však použitelný pouze pro podniky menšího rozsahu.<ref name="Fuksa214">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 214
 | jazyk = česky
}}</ref> Každý případ se účtoval jen jednou,<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 202
 | jazyk = česky
}}</ref> ovšem do více sloupců.<ref name="Fuksa205">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 112–214
 | jazyk = česky
}}</ref> Podle Meyerheima se neúčtovalo podle stavu hodnot (účtů), ale podle hospodářských jevů, u kterých rozeznávál:

#Příjmy – všechny platy hotově i bezhotovostně
#Vydání – všechny výdaje hotově i bezhotovostně
#Náklady – dodávky od cizích subjektů, které nejsou v okamžiku účtování zaplaceny
#Obraty – dodávky pro cizí subjekty, které nejsou v okamžiku účtování placeny (opak nákladů)<ref name="Fuksa205" />

Některé transakce bylo však nutno rozdělit na dvě. Příkladem je účtování přijetí směnky od dlužníka, které se účtovalo jako zaplacení dlužníkem a současné „zakoupení“ směnky z těchto prostředků.<ref name="Fuksa205" />
Kniha, ve které se účtovalo, se nazývala ''Majordomus''. V ní bylo možno sledovat předpisy příjmů resp. výdajů a jejich úhrady.<ref name="Fuksa206">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 206
 | jazyk = česky
}}</ref> Dále bylo možné v této knize sledovat obraty, jež jsou součtem:

*příjmů, které nejsou úhradami předpisů plateb (sloupec 6)
*předpisů, které mají vliv na výši obratu (sloupec 7)
*slev na zboží (sloupec 8)<ref name="Fuksa211">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 211
 | jazyk = česky
}}</ref>

Obdobně se zjišťovaly i náklady.<ref name="Fuksa211" /> Rozdíl mezi součtem částek obratů na úvěr (sloupec 7) a úhradou pohledávky (sloupec 5) dával stav pohledávek na konci období. Obdobně se zjišťoval ze sloupců 15 a 13 i stav závazků na konci období. Rozdíl mezi celkovými příjmy (sloupec 4) a výdaji (sloupec 10) vyjadřoval stav pokladny na konci období.<ref name="Fuksa213">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 213
 | jazyk = česky
}}</ref> Rozdíl sloupců 20 a 21 udával rozdíl pohledávek a dluhů, který nastal v účetním období.<ref name="Fuksa214" /> Pouze pro určení hospodářského výsledku bylo nutno znát stav hodnoty zboží a zařízení, který se přičetl k rozdílu součtu obratů (sloupec 9) a nákladů (sloupec 17).<ref name="Fuksa213" /> Bylo tedy nutné současně používat i další knihy běžně používané v účetnictví, jako saldakonti{{Poznámka|účty jednotlivých obchodních partnerů}} a zásobníky{{Poznámka|účty jednotlivých druhů zásob}}.<ref name="Fuksa206" />

[[Soubor:Majordomus.PNG|none|1050px|Účetní kniha Majordomus]]


== Odkazy ==

=== Poznámky ===
{{Poznámky}}

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===

*{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}

*{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 112–214
 | jazyk = česky
}}

*{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = česky
}}

*{{Citace monografie
 | příjmení = Štursa
 | jméno = Bohumil
 | odkaz na autora = 
 | titul = Stručné dějiny účetnictví
 | vydavatel = Vydavatelský odbor jednot učitelských na Moravě
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = česky
}}
[[Kategorie:Dějiny účetnictví]]