Přeskočit na obsah

Multiple master písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Multiple master písmo[1] (anglicky multiple master font, zkráceně MM) je rozšíření Postscript Type 1 písma firmy Adobe Systems z roku 1992.[2] Jako první taková písma vyšla Minion MM Roberta Slimbacha a Myriad MM Carol Twomblyové.

V roce 2002 představilo Adobe ve spolupráci s Microsoftem nový písmový formát OpenType. Tento formát měl šanci se dostat k více koncovým uživatelům a proto se Adobe rozhodlo soustředit spíše na něj a ukončit podporu multiple master písem. Své vydané MM písma vydala převedená na OpenType písma v několika rodinách, dle množství nastavitelných os v původním formátu. [2] I přesto je tato technologie stále využívána typografy při návrzích nových písem.

Nástupcem tohoto rozšíření jsou variabilní písma, která byla představena v roce 2016 jako rozšíření formátu OpenType (verze 1.8).[3]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
Interpolace písma písmolíjny URW++.

V souboru multiple master písma byly zakódované páry hlavních řezů, představující hraniční formy písma, například velmi tenké a velmi tučné (light a extrabold). Mimo hlavní řezy bylo možné definovat i řezy zjemňující přechod (intermediate designs).[4] Takovýchto řezů mohlo být v souboru definováno až šestnáct. Pomocí software si následně uživatel mohl zvolit vlastní variantu řezu, která byla dotvořena interpolací.[1][5] Na podobném principu byl založený i dřívější METAFONT.

Každý pár zakódovaných řezů definuje jednu osu. Nejčastěji se vyskytuje jedna osa pro tloušťku nebo duktus a druhá osa pro prostrkání. Dále lze často narazit na osy pro optickou velikost nebo styl stínování. Osu lze vytvořit pro cokoliv, pokud jsou poskytnuty hlavní řezy – třeba zakulacenost koutů.

Například, u písma Viva Carol Twomblyové byla osa pro tloušťku a šířku. Pomocí šířky se mohlo nastavit písmo od kondenzovaného do roztáhnutého. Pomocí tloušťky se nastavoval duktus. Bylo tedy možné vytvořit obrysová písma až silně obtáhnutá písma, vypadající jako výseky.[6] Zajímavější ukázkou této technologie je písmo MoveMe MM od Luc(as)e de Groota, u jehož znaků lze nastavit „erotičnost“.[7]

Počítačový software je schopen písma upravovat uměle. V případě zvětšování velikosti písma to ovšem pouze písmo zvětší, a tak ztrácí na kvalitě. V dobách kovových liter každá velikost vypadala trochu jinak, u menších velikostí nebyl takový rozdíl v tloušťce tahů. Výhodou multiple master písem je právě to, že úprava parametrů písma je opticky více škálovaná. Řeší i problémy u sazby sloupců, kdy lze písmo zúžit tak, aby se do sloupce vešlo, a přitom se nelišilo od zbytku sazby. Dokážou i emulovat jiné, nedostupné písmo, pokud jsou k dispozici jeho parametry. To umožňuje kvalitní zobrazení dokumentů s písmem chybějících u uživatele.[8] Toho se do dnes využívá v programu Adobe Acrobat.[7]

Jistou nevýhodou multiple master písma byla jeho vázanost na konkrétní software a často docházelo k problémům během tisku.

České lokalizované MM písma nejsou, ovšem písmo DynaGrotesk (Dynamo Grotesk, dříve Dynamo) Františka Štorma bylo původně proponováno jako MM písmo. [9]

Seznam multiple master písem

[editovat | editovat zdroj]

Komerční

[editovat | editovat zdroj]

Písma vydalo Adobe, pokud není jinak specifikováno.

  • AI Quanta (Peter Fraterdeus)
  • ITC Avant Garde MM
  • Bickham Script MM
  • Briem Akademi MM
  • Briem Script MM
  • Caflisch Script MM
  • Chaparral MM
  • Conga Brava MM
  • Cronos MM
  • DejavUE (T. Olsson)
  • Ex Ponto MM
  • Foxit Serif MM (Foxit Software)
  • ITC Garamond MM
  • Generation (Dirk Wachowiak)
  • Graphite MM
  • Grotesk MM (HermesSoft)
  • Adobe Jenson MM
  • Jimbo MM
  • Kepler MM
  • Kinesis MM
  • AI Koch Antiqua (Randall Jones)
  • Littleton MM (Dennis Pasternak)
  • Mezz MM
  • Minion MM
  • ITC Motter Corpus MM
  • Myriad MM
  • Nueva MM
  • Ocean Sans MM
  • Penumbra MM
  • Reliq MM
  • Sanvito MM
  • Syntech MM (Saikix)
  • Adobe Serif MM
  • Adobe Sans MM
  • Tekton MM
  • Universum MM (HermesSoft)
  • Vadau (T. Olsson)
  • AI Veritas (Brian Sooy)
  • Verve MM
  • Viva MM
  • Waters Titling MM…

Volně dostupné

[editovat | editovat zdroj]
  • So MM (Apostrophic Labs)
  • Booter MM (Apostrophic Labs)
  • Impossible MM (Apostrophic Labs)
  • MoveMe MM (Luc(as) de Groot)
  • Path 101 (Graham Meade)
  • Snott MM (Graham Meade)
  • Staid MM (Graham Meade)
  • Stub MM (Ray Buetens)…

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b HRUBÝ, Jaroslav. Úvod do počítačové typografie: učebnice. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 2003. ISBN 80-86792-02-1. S. 77. 
  2. ↑ a b MULTIPLE MASTER TO OPENTYPE CROSS REFERENCE. www.adobe.com [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ HUDSON, John. Introducing OpenType Variable Fonts. Medium [online]. 2016-09-14 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ JANÍK, Pavel. Digitální formáty písma v počítačové sazbě. Brno, 2000 [cit. 2020-12-01]. 69 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Petr Sojka. Dostupné online.
  5. ↑ KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. 2.. vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-7226-385-4. S. 49. 
  6. ↑ STOCK-ALLEN, Nancy. Carol Twombly: Her Brief But Briliant Career In Type Design. New Castle, DE: Oak Knoll Books, 2016. ISBN 9781584563464. S. 108. (anglicky) 
  7. ↑ a b Multiple Master Fonts. Prepressure [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ FISHER, Ori. Multiple Master Type 1 Font Programs. Cheriton school of computer science [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ MANIŠ, Martin. Kasa se plní. Softwarové noviny [online]. 1996 [cit. 2020-11-26]. Čís. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Multiple_master_písmo&oldid=19361337“