Přeskočit na obsah

Minimální pár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Minimální pár tvoří ve fonologii dva výrazy, např. dvě slova, která se liší pouze jedním fonémem. Minimální páry slouží jako důkaz, že v jazyce existuje daná opozice (kontrast), tedy že dva fóny (hlásky) netvoří jediný foném, protože na schopnosti jejich rozlišování závisí v některých případech rozlišování významu slov.

Pravidla metody minimálních párů pro identifikaci fonémů formuloval Nikolaj Sergejevič Trubeckoj v knize Grundzüge der Phonologie vydané posmrtně roku 1939 v Praze.

Příklady minimálních párů v češtině:

  • „car“ vs. „cár“
  • „let“ vs. „lep
  • pes“ vs. „bez“ [bes]
  • „sen“ vs. „syn“ [sin]
  • šít“ vs. „žít“
  • peru“ vs. „beru
  • sebe“ vs. „tebe

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]