Mentee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mentee představuje jednu z rolí odehrávající se během procesu mentoringu. Za Mentee považujeme osobu, která je při mentoringu rozvíjená, v mentorském vztahu se stává partnerem mentora (tj. osoba zkušenější, nabízející rozvoj) přijímajícím výhody. Doslovný překlad se v češtině nepoužívá, ale můžeme jej chápat jako rozvíjenou osobu, svěřence, chráněnce, nebo klienta mentoringového programu.

Pojem mentee může být zaměňován s označením protégé, který je také příjemcem benefitů. Odborná literaturu tyto dva významově shodné pojmy odlišuje v závislosti na prostředí, v němž se mentoring odehrává.

Mentee v procesu mentoringu[editovat | editovat zdroj]

Mentoringu, jak by se na první pohled mohlo zdát, není nic novodobého, naopak vychází z antiky. Poprvé se objevuje v Homérově eposu Oddysea, postava Mentora představuje moudrého muže a rádce. Z tohoto důvodu je mentoring považován za jeden z nejstarších modelů pro lidský rozvoj.

V dnešní podobě známe mentoring jako mnohem více formalizovaný specifický proces probíhající mezi zkušeným, speciálně vyškoleným odborníkem – tedy mentorem a jedincem, jemuž je pomáháno při vzdělávání a rozvoji. Také se může jednat o poskytování poradenství a zkušeností začátečníkovi v oboru již zkušeným. V obou případech představuje osobu s méně znalostmi odborně vedenou a rozvíjenou. Z toho také vyplývá, že mentee nemusí nutně být osoba věkově mladší, protože nikdy není jasně dané, že osoba věkově starší je také osobou s více znalostmi a zkušenostmi. V některých oblastech je tomu právě naopak. Mentorem rozvíjejícím mentee se může stát každý, kdo má zájem nabídnout odborné rady a zkušenosti či podnětné nápady.

Výhody pro mentee[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj mentee probíhá během celého mentorování. Protože se jedná o proces, jehož základem je vztah mentora a mentee, nepřináší rozvíjenému pouze znalosti a dovednost, ale také spoustu dalšího. Mezi tyto výhody můžeme zařadit:

  • získání schopností, potenciálu a pracovní rozvoj
  • získání vnitřní motivace k dalšímu rozvíjení a vzdělávání
  • poznání sebe sama, svého potenciálu a svých schopností
  • rozvoj vztahu mezi kolegy, ale také instituce, v níž pracují
  • pomoc při změnách – profesní rozvíjení, ale i emoční podpora
  • usnadnění přijímání změn

Všechny tyto výhody lze také považovat za cíle mentoringu. Jejich výčet však není přesný, pouze obecně platný. V některých případech může mentoring dokonce sloužit jako prevence proti syndromu vyhoření. Vždy záleží na konkrétním mentorském vztahu a také účelu, k němuž je mentoring prováděn. V profesní oblasti mohou vést k lepšímu zvládání pracovních povinností a úkolů. Pokud se budeme profesní oblasti držet i nadále a mentee bude představovat začátečníka ve svém oboru, má mentoring těchto základních pět cílů, které opět vychází z již zmíněných výhod pro mentee a jsou velmi důležité pro úspěšný profesní start.

  • kompetence – znalosti a dovednosti a jejich následná aplikace ve výuce
  • sebedůvěra – věřit v sebe sama, svá rozhodnutí, odpovědnost a sebekontrolu
  • sebeřízení – schopnost se sám dále rozvíjet
  • profesionalismus – znalost profesní etiky a přijetí vlastní odpovědnosti

Dále také získává mentee nováček informace o pracovišti, včetně všech jeho tradic a zvyků, což mu velmi usnadní vstup mezi ostatní kolegy i celý pracovní proces.

Vztah mentora a mentee[editovat | editovat zdroj]

Vztah mezi mentorem a mentee představuje základ celého procesu mentoringu. Protože tento vztah je dlouhodobý, stejně jako celý mentoring, je velmi důležité, aby byl založen na důvěře, vzájemném respektu a spolupráci. Takový vztah může podpořit několik faktorů, jako například oborová blízkost, předchozí zkušenosti a znalosti, ale také dostupnost mentora. Prospěšné může být také vytvoření neformálního období před začátkem mentoringu, které může pomoci k bližšímu poznání a následnému většímu vzájemnému porozumění.

Mentorský vztah nemá předem stanovenou délku, jeho trvání je vždy individuální. Vždy by však měl procházet 4 fázemi:

  • iniciační – budování důvěry, navazování spolupráce
  • kultivace – mentor se snaží porozumět cílům mentee
  • separace – vznik nezávislosti a samostatnosti mentee
  • redefinicice – mentor a mentee se stávají kolegy

Je také důležité, aby byl vztah mentora a mentee vytvořený již před začátkem celého mentorování.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Brumovská, T., & Málková, G. (2010). Mentoring: výchova k profesionálnímu dobrovolnictví. Praha: Portál.

Lazarová, B. (2010). Mentoring jako forma kolegiální podpory a strategie dobré školy. Pedagogika, 55 (3-4), 254–264.

Lazarová, B. a kol. (2011). Pozdní sběr: o práci zkušených učitelů. Brno: Paido.

Píšová, M., & Duschinská, K. (2011). Mentoring v učitelství: výzkumný záměr Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

Průcha, J., & Veteška, J. (2012). Andragogický slovník. Praha: Grada.