Mapa škol Království českého 1891

Mapa, která zobrazovala jednotlivé školy na území Čech, vznikla na návrh „Ústředního spolku jednot učitelských“ pro Zemskou jubilejní výstavu v Praze v roce 1891. V různých zmenšených verzích vycházela do roku 1916.

Autor[editovat | editovat zdroj]

František Mařatka se narodil roku 1865 ve Vysokém nad Jizerou, zemřel 6. 5. 1932 v Hradci Králové. Byl učitelem ve Staré Vsi, věnoval se historii vysockého divadla a také kartografii.^[1] Byl též spoluautorem plastické mapy Krkonoš.^[2] Místopis školních obcí vydal v roce 1917 tiskem.

Mapa na Jubilejní zemské výstavě 1891[editovat | editovat zdroj]

Školní mapa Království českého vystavená na Jubilejní zemské výstavě 1891 byla vysoká 3 m a dlouhá 3,5 m. František Mařatka na ní zakreslil všechny školní okresy a v nich jednotlivé školy barvou rozlišeny na české, německé, matiční a soukromé. Mapa měla barevně zvýrazněn horský terén, aby se zdůvodnil větší počet menších škol v těchto oblastech. Obsahovala témě 5 000 jmen a značek. Kolem mapy byly umístěny plány pražského, královéhradeckého, a libereckého okresu doplněné statistickou tabulkou školních okresů a grafem znázorňujícím nárůst českého školství v Čechách.^[3]

Vydání tiskem 1890-1900[editovat | editovat zdroj]

Podle denního tisku se zmenšená barevná mapa o rozměrech 51x60 cm měla prodávat ještě v průběhu Jubilejní výstavy 1891.^[3] Ve virtuální sbírce digitalizovaných map NAKI-maps ale provedení těchto rozměrů uloženo není.

V letech 1890-1900 vydával Mařatkovu mapu o rozměrech 80.5 x608,5 cm Zemský ústřední spolek Jednoty učitelské v království českém. Mapa barevně rozlišovala jednotlivé školní okresy, obsahovala národnostní česko-německé hranice, jednotlivá sídla a další údaje. V pravém dolním rohu byla mapka celého českého království a levém dolním rohu detailní mapy Prahy a Plzně. Školy byly odlišnými značkami rozlišeny na živnostenské, střední a na učitelské ústavy veřejné a soukromé (v členění na mužské a dívčí). U škol bylo též odlišeno, zda se jedná o školu německou či českou.^[4]

Mapa škol Království českého byla popsána česky. To se týkalo i názvů obcí v německých oblastech (Cheb, Mariánské Lázně apod.), ke kterým nebyl přiřazen německý ekvivalent (pouze obce s jediným názvem německým byly takto uvedeny).

Vydání v Ottově slovníku naučném[editovat | editovat zdroj]

Ve zjednodušené verzi vyšla mapa také v Ottově slovníku naučném 1893.

Vydání 1916[editovat | editovat zdroj]

Mapa školství Království českého vyšla ještě v roce 1916 v měřítku 1:460 000. Byla vytištěna ve formě jednoho listu 81 x68,5 cm v tvrdých deskách a doplněna 2 listy poznámek a statistik. Prodávala se za 1.80 korun.^[5]^[6]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Posledního vydání se Mařatkova mapa dočkala v roce 1916. Ještě v roce 1932 (rok Mařatkovy smrti) se v tisku objevil požadavek jejího aktualizovaného vydání s tím, že „...překvapuje nemálo, že už nedošlo k novému vydání, vlastně spíše k novému zpracování této mapy. Její pořízení jest naprosto nezbytné a jest žádoucno, aby bylo úkolem budoucnosti co nejbližší.“^[7]