Malý znak republiky Československé

Malý znak republiky Československé byl jedním ze státních symbolů Československa v letech 1920–1938 a 1945–1960. Byl zaveden zákonem Národního shromáždění republiky Československé z 30. března 1920, číslo 252/1920 Sb.

Historie a používání

Malý znak byl přijat, spolu se středním a velikým znakem, zákonem č. 252/1920 Sb. ze dne 30. března 1920. Malý znak byl v období první republiky (1920–1938) nejčastěji používaný, jelikož plně vystihoval jednotný charakter státu.^[1] Znovu se používal po osvobození Československa roku 1945. I přesto, že Ústava 9. května z roku 1948 stanovila, že státní znak a vlajku upravuje zákon (§ 169), používal se Malý znak dále, jelikož žádný takový zákon v tomto znění nebyl vydán. Malý znak se tedy používal až do roku 1960, kdy byl dne 17. listopadu 1960 přijat nový státní znak, státní znak Československé socialistické republiky.

Popis

Malý státní znak Republiky československé tvořil červený štít se stříbrným dvouocasým lvem, na jehož prsou byl srdeční štítek zobrazující znak Slovenska – dvojramenný kříž vyrůstající z modrého trojvrší na červeném štítu.

Oficiální popis

Oficiální popis státního znaku dle zákona č. 252/1920 Sb. § 4:^[2]

„

Malý znak republiky Československé jest: Na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy, nesoucí na svých prsou červený štítek s třemi modrými vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší.

“