Přeskočit na obsah

Lumpenproletariát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lumpenproletariát (německy Lumpenproletariat, z Lumpe(n), hadry a Lumpenpack, pakáž, holota) je pojem zavedený Karlem Marxem a Friedrichem Engelsem pro označení vyvrhelů všech tříd společnosti. Oproti pracujícímu obyvatelstvu (proletariátu), které bylo podle Marxe utlačované, lumpenproletariát byl neschopný, neproduktivní a úpadkový nezávisle na útlaku. Nestojí o pravidelné zaměstnání a dá se kapitalisty podplatit.

Marxův a Engelsův popis lumpenproletariátu: Do této „sebranky vyvrhelů, odpadu zkažených elementů všech tříd“ patří „ztroskotanci s pochybným živobytím a pochybného původu, buržoazní dobrodruzi, literáti, povaleči, propuštění vojáci, propuštění zločinci, uprchlí otroci z lodí, gauneři, kejklíři, podvodníci, šarlatáni, darebáci, kapsáři, komedianti, hazardní hráči, pasáci, majitelé bordelů, žebráci, flašinetáři, dráteníci – nebezpečná třída, odpad společnosti, nečinně zahnívající masa vyvrhnutá nejnižšími vrstvami staré společnosti.[1]

  1. 18. brumaire Ludvíka Bonaparta, kap. V, Marx-Engels-Werke 8, 160f. Online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MARX, Karl. Námezdní práce a kapitál : Mzda. Praha: [s.n.], 1974.